„Dojalo mě to, když jsem slezla z kurtu. Je to letos poprvé stovka, výhra v hlavní soutěži na grandslamu a ještě na antuce. Fakt jsem moc ráda,“ řekla v on-line rozhovoru s médii.

Na grandslamu hrála první kolo popáté, ale předtím třikrát prohrála na US Open a jednou ve Wimbledonu. Většinou měla za soupeřku hráčku světové dvacítky. V Paříži se na ni usmálo štěstí a los jí určil Srbku Ivanu Jorovičovou, bývalou 85. hráčku světa, která se vrací po zranění a je nyní na 255. příčce. „Byl to super los, ale nebyla to jasná výhra,“ řekla Martincová.

Věděla, že má šanci uspět. „Ale musela jsem to potvrdit na kurtu. Byla to velká šance, ale na druhou stranu taky tlak,“ řekla. „Docela mě zaskočila servisem, jak byla solidní. Zápas neměl tempo, bylo to hodně nahoru dolů a teď jsem moc ráda.“

V koncovce vypadala ledově klidná. „Taková musím být. Jakmile začnu víc projevovat emoce, tak se to může zvrhnout na druhou stranu a začne mi to škodit. Do tohohle stavu se snažím dostat, ne vždy to jde, když je člověk unavenější. Ale když chci podat nejlepší výkon, tak musím být klidná a já klidná byla. Věřila jsem si do posledního míče, že to zvládnu ve dvou setech.“

Do Paříže ale nepřijela po zrovna nejlepším období, prohrála čtyřikrát za sebou. „Tohle je tenis, celkově je nahoru dolů a každý má tyhle věci. Když to vezmu, nemůže se všem furt dařit a nemůže všechno jít, jak vám vyhovuje. Snažím se ovlivnit věci, které ovlivnit můžu, podle toho se řídím. To, co nemůžu ovlivnit, s tím nic neudělám,“ konstatovala Martincová.

Navíc od turnaje v Charlestonu léčila achilovku. „Měla jsem tam trhlinku a léčím to doteď. Bude se to se mnou táhnout, ale jde s tím hrát, ale na antuce je to horší, jak se dokluzuje,“ pronesla a dodala: „V zápasech o tom vím, ale není to nějaká šílená věc, se kterou by nešlo hrát. Naštěstí se trhlina nezvětšuje, je okolo tří milimetrů a nechci se na to vymlouvat.“

Za výhru byla ráda i proto, že antukový povrch není její nejoblíbenější. „Moje hra na ní není tak účinná, ale nehroutím se z toho a hraju s tím, co mám,“ řekla pražská rodačka.

Po postupu do druhého kola by se mohla v žebříčku posunout k devadesátému místu a pojistit si pozici ve stovce, v které je poprvé v kariéře. Za to, že se do ní dostala, se odměňuje novým tetováním na ruce.

„Nechám si dělat rukáv. Ještě to není hotové, je to na delší dobu. Půjde to ještě výš a nahoru, celé se to ještě musí dodělávat. Je to fakt na dlouho, přeci jenom je to celá ruka. Je to něco nového, co na mě nebylo dřív tolik vidět, teď už se to začíná rýsovat.“

Vzhledem k výsledkům z poslední doby a dlouhodobé nevyrovnanosti Vondroušová před druhým grandslamem sezony logicky nepatřila k širšímu okruhu favoritek.

Na Australian Open v únoru sice došla do osmifinále, pak už se ale trápila, obzvlášť na antuce. Ve Stuttgartu vyhrála jeden zápas, v Madridu a Římě vypadla hned v prvním kole. Na French Open navíc do prvního kola vyfasovala zkušenou Kanepiovou, hráčku, jež má na grandslamová překvapení patent.

Češka ale ostrý test zvládla. Po prohrané první sadě vytáhla z kapsy svou typickou pestrou hru, rozdala divákům tenisovou radost a postoupila po výsledku 4:6, 6:3, 6:0. 

Její výkon všeobecně vzbudil výrazný ohlas.

„Markéta Vondroušová, finalistka z roku 2019, právě porazila a potupila kanárem ‚certifikovanou specialistku na grandslamové senzace‘ Kaiu Kanepiovou. Vyhrála deset posledních gemů,“ napsal třeba účet The Tennis Podcast a rovnou zdůraznil, že Vondroušová může být jednou z hlavních konkurentek Naomi Ósakaové v nepříliš hrozivě vypadající čtvrtině turnajového pavouka.

Vondroušová Kanepiovou v závěrečné fázi zápasu otrávila mistrovsky provedenými kraťasy.

V páté hře třetí sady za stavu 4:0 dokonce zkrátila hru ve třech výměnách za sebou, pokaždé úspěšně a Kanepiová jen stydlivě zabořila oči do antuky. Věděla, že proti takhle rozjeté Češce už nebude mít žádnou šanci.

Ta jí nevyzpytatelnou hrou plnou nápadů totálně zničila herní rytmus.

„Musela jsem začít hrát delší míče, aby neměla tolik prostoru mě tlačit. Pak už jsem mohla využívat kraťasy, měnit rytmus, což bylo nejdůležitější,“ prohlásila česká tenistka na tiskové konferenci. 

Areálem Rolanda Garrose se během zápasu na kurtu číslo 9 každou chvíli nesl její vítězný řev. Vondroušová byla explozí energie, z jejího projevu prýštila vůle a pravidelné motivační výkřiky musely Estonku iritovat podobně jako ukázkové stopbaly.

„Strašně jsem chtěla vyhrát, opravdu moc,“ potvrdila Vondroušová nadstandardní motivaci. I z ní zřejmě vyplynul ztracený první set, Češka potvrdila, že byla před zápasem velmi nervózní. 

„Vím, že tady umím hrát opravdu dobře. Proto jsem fakt chtěla vyhrát, věřila jsem v to. I když se lámal druhý set, věděla jsem, že jsem v zápase. Nechtěla jsem to vzdávat za žádnou cenu a jsem hrozně ráda, že se mi zápas podařilo otočit,“ vyprávěla Vondroušová, jak se poprala s grandslamovými nervy.

Od nedávného turnaje v Madridu ji vede nový trenér Jan Mertl. Spolupráce s Liborem Salabou, který před aktuální sezonou nahradil Jana Hernycha, vydržela jen pár měsíců.

„Přišlo mi, že se to neubíralo správným směrem. Potřebovala jsem někoho, kdo mě bude víc tlačit do tréninků,“ vysvětlila Vondroušová. Mertl navíc hodně komunikuje se zkušeným koučem Jiřím Hřebcem, který české tenistce radí i nadále.

„Trénujeme hodně, zaměřujeme se na délku úderů, hlavně na dlouhý bekhend, který mi umožní od začátku získat prostor pro mou hru. Jsem z toho zatím nadšená,“ pochválila si Vondroušová čerstvé pracovní partnerství.

Po delší době navíc nemá zdravotní problémy, a tak může právě v Paříži směle toužit po dalším velkém úspěchu. Je ale také pod tlakem, na French Open totiž obhajuje body za předloňské finále. 

„Jsem v pohodě, nic mě nebolí, zdraví mi dovolí naplno hrát a trénovat. Měla jsem pár nepovedených turnajů, ale nijak jsem se z toho nehroutila. Jsem moc ráda, že jsem dneska vyhrála,“ dodala.

V dalším kole si 21. hráčka světového žebříčku zahraje s domácí divokou kartou Harmony Tanovou a v duelu bude jednoznačnou favoritkou.

Hned prvním zápasem Vondroušová vzbudila zájem a zvědavost tenisové planety. Loňský debakl v prvním kole s budoucí šampionkou Igou Šwiatekovou je zapomenut a Češka, ubytovaná v hotelu s přímým výhledem na Eiffelovu věž, srší odhodláním napsat úplně jiný příběh.

Vítězný gól Američanů dal 64 sekund před koncem druhé části v početní výhodě Jason Robertson, pojistku přidal v závěru Colin Blackwell, čisté konto vychytal Cal Petersen. Američané díky lepšímu skóre přeskočili dosud vedoucí Finy a mají jistotu čtvrtfinále. Němcům zůstala přes porážku postupová naděje.

Německý výběr měl v úvodním dějství střeleckou převahu (11:6), ale na skóre se to nijak neprojevilo, neboť Petersen i jeho protějšek Brückmann byli bezchybní. Blackwell při dorážce v sedmé minutě zblízka těsně minul. Stejně dopadl před přestávkou Thompson, na druhé straně Petersen vychytal Pföderla.

Ve druhé části byla hra ještě o něco opatrnější a zámořský celek vyslal na německou branku pouhé tři přesné pokusy. Němci jich nastřádali šest. Do vedení je mohl poslat po polovině utkání Reichel, Petersena ale neprostřelil. V končící 39. minutě se naopak dostal v přesilovce k dorážce Robertson a nezaváhal.

Němci stupňovali svůj tlak v touze po důležitém bodovém zisku, ale Wagner neuspěl, Pföderl zblízka velmi těsně minul. Thompson mohl ze sóla přidat pojistku, Brückmann byl proti. V závěru sáhli Němci ke hře bez gólmana, během níž napálil tyčku Kahun. Definitivně pak rozhodl do prázdné branky Blackwell. Němci tak prohráli v lotyšské metropoli těsný zápas bez bodového zisku potřetí za sebou.

Kazšskou jízdu ohrožují Kanaďané

Naději Kazachstánu na postup do čtvrtfinále může zachránit už jen úterní porážka Kanady v běžné hrací době s Finskem. Norové i přes výhru zůstali na sedmém místě skupiny B.

Kazaši si přiblížili svůj sen o účasti v play off přesně po 16 minutách hry. Viktor Svedberg vysunul do protiútoku Dmitrije Ševčenka, který z pozice mezi kruhy překonal Henrika Haukelanda a otevřel skóre.

Jenže to bylo z jejich strany vše. Neprosadili se ve druhé třetině ani při vyloučení Martina Röymarka. Při pobytu Ivana Stěpaněnka naopak ve 28. minutě vyrovnal Thomas Valkvae Olsen po přihrávce Mathiase Trettenese. Vrátit vedení Kazachstánu mohli Roman Starčenko a Anton Sagadějev, ale Haukeland svůj tým podržel.

Po 68 sekundách třetí třetiny se radovali Norové. Trettenes po sólu přes celé hřiště nabídl puk před odkrytou branku Stepanu Espelandovi, který snadno skóroval. Zvýšit mohl Mathis Olimb. Ve 49. minutě mohl vyrovnat Nikita Michajlis, ale v úniku na Haukelanda nevyzrál.

Tři minutě před koncem ujel v oslabení Mats Rosseli Olsen, ale pojistku zařídil až minutu přes koncem z pravého kruhu střelou přes stínícího Rosseliho Olsena útočník Mathis Olimb.

Mistrovství světa v hokeji:

Skupina B (Arena Riga):

USA – Německo 2:0 (0:0, 1:0, 1:0)

Branky a nahrávky: 39. Robertson (Donato, Garland), 60. Blackwell (Robinson). Rozhodčí: Björk (Švéd.), Frandsen – Kroyer (oba Dán.), Yletyinen (Švéd.). Vyloučení: 4:4. Využití: 1:0. Bez diváků.

USA: Petersen – Wolanin, M. Roy, Z. Jones, Tennyson, Ch. Wideman, Mackey, Hellickson – Abdelkader, Blackwell, Labanc – Robertson, T. Moore, Garland – Donato, Drury, T. Thompson – Robinson, Rooney, Chmelevski – B. Boyle. Trenér: Jack Capuano.

Německo: Brückmann – Seider, M. Müller, Holzer, J. Müller, Nowak, Wagner, Gawanke, Bittner – Rieder, Krämmer, Kühnhackl – Noebels, Pföderl, L. Reichel – Eisenschmid, Kahun, Plachta – Peterka, Loibl, Kastner. Trenér: Toni Söderholm.

Norsko – Kazachstán 3:1 (0:1, 1:0, 2:0)

Branky a nahrávky: 28. Valkvae Olsen (Trettenes, Holös), 42. Espeland (Trettenes, Rosseli Olsen), 59. M. Olimb (K. A. Olimb) – 16. Ševčenko (Svedberg). Rozhodčí: Fraňo, Šír – Hynek (všichni ČR), Synek (SR). Vyloučení: 3:1, navíc Röymark (Nor.) 10 min. Využití: 1:0. Bez diváků.

Norsko: Haukeland – Lilleberg, Holös, Lesund, Espeland, Kaasastul, Krogdahl, Bull – M. Olimb, K. A. Olimb, Rosseli Olsen – Olden, Trettenes, T. Lindström – Pettersen, Haga, Valkvae Olsen – Röymark, Salsten, Kristiansen. Trenér: Petter Thoresen.

Kazachstán: Bojarkin – Dietz, Makljukov, Svedberg, Blacker, Šalapov, Stěpaněnko – Ševčenko, Sagadějev, Akolzin – N. Michajlis, Valk, Starčenko – Šin, Šestakov, Rymarev – Panjukov, Asetov, Gurkov – Lichotnikov, Petuchov. Trenér: Jurij Michajlis.

Riga (od našeho zpravodaje) – Fanouškům netekly nervy jen při nájezdech; celý zápas byl šílený, jak ostatně podotkl i trenér reprezentantů Filip Pešán.

Zhruba 15 minut před třetí sirénou směřovali Češi k nulovému bodovému zisku, který by je vyšachoval ze hry o čtvrtfinále. Pak urputně bránícího soupeře konečně překonali. Skórovali i v pozdějším prodloužení, ale videorozhodčí jejich branku zrušil kvůli ofsajdu. Rozhodovaly tak nájezdy. A opět se děly věci.

Česká jednička Šimon Hrubec nejdřív zastavil pokus Nicolaie Meyera.

„To bylo důležité,“ chválil Chytil. „Pak tam padal jeden gól za druhým. Vypadalo to jako fotbal při penaltách.“

Vskutku. Střelci uspěli sedmkrát v řadě. Za Čechy odstartoval nájezdový specialista Robin Hanzl, který uspěl s bleskurychlou kličkou.

„Věřil jsem si. Hlavně jsem ale byl tak zamrzlý (kvůli dlouhému zkoumání nakonec neuznaného českého gólu v prodloužení, pozn. red.), že jsem to chtěl mít co nejdřív za sebou,“ řekl České televizi.

Následně skórovali i Jakub Vrána s Janem Kovářem. A pak to přišlo. Zkušený Sebastian Dahm, který Čechy mučil celý zápas, raději odjel na střídačku. Do hry šel 20letý mladík Mads Søgaard, kterého před zápasem shodou okolností zkoumal další český exekutor Chytil.

„Snad poprvé jsem se díval, kdo je náhradní gólman. Viděl jsem, že je to kluk z farmy Ottawy,“ líčil český centr. „Překvapilo mě, že jde do brány. Měl jsem už připravené zakončení na prvního brankáře. A když přišla ta změna… Věděl jsem, že Søgaard jako mladý kluk půjde při prvním naznačení pohybu dolů. A dopadlo to, jak to dopadlo.“

Chytilovi vyšla klička do forhendu.

Pak přišlo další překvapení. Hrubec, jenž chytil první nájezd a pak třikrát inkasoval, odklouzal stejně jako Dahm na střídačku. Do hry šel náhradník Roman Will. A povedeným zákrokem zajistil Česku dva body.

„Buď máte šťastnou ruku, nebo ne. Taky jsem mohl změnou gólmana zápas zkazit,“ prohlásil kouč Pešán.

Češi však slaví. Jakkoliv je to překvapivé, na světovém šampionátu svedli s Dánskem už čtvrtou nájezdovou bitvu v řadě, přičemž předchozí dvě prohráli.

Tentokrát ale rozhodli rázně. Prosadili se všichni čeští střelci. Filip Zadina, s nímž Pešán počítal do páté série, už mohl zůstat na střídačce.

„Nájezdy jsme přitom netrénovali ani jednou. Nepotřebujeme to, máme to v sobě,“ řekl Hanzl. Chytil souhlasil: „Máme spoustu šikovných hráčů. A myslím, že nájezdy každý z nás průběžně trénuje v sezoně, třeba i ve volném čase.“

Přestože Chytil je v 21 letech třetím nejlepším členem reprezentace, patří k tahounům. Proti Dánsku nahrál na vyrovnávací trefu a pak rozhodl v nájezdech. Celkově v šesti kláních nastřádal čtyři body (2+2).

Pochvaluje si, že od třetího zápasu hraje centra. Stejně jako v Rangers. Předtím dělal křídlo Tomáši Zohornovi. „Řekl bych, že jsem centr, je to pro mě lepší. Když na téhle pozici hraju celou sezonu, jsem rád, že mě do ní dal i trenér. Myslím, že moje výkony šly díky tomu nahoru, týmu toho můžu dát víc než na křídle.“

Za neúčast na povinné tiskové konferenci po zápase 1. kola Ósakaová dostala v Paříži pokutu 15 000 dolarů (přes 381 000 korun). Grandslamoví organizátoři ji navíc varovali, že pokud bude v ohlášeném bojkotu pokračovat, hrozí jí vyloučení nejen z French Open, ale i z dalších turnajů velké čtyřky.

Aktualizujeme…

Prohlášení Naomi Ósakaové na Twitteru: