Syn italských emigrantů (vlastním jménem Joseph Paul DiMaggio) začínal s baseballem v týmu San Francisco Seals v roce 1932. Do prestižní Major League Baseball vstoupil o čtyři roky později v dresu klubu New York Yankees. Týmu pomohl devětkrát vyhrát Světovou sérii. Kariéru hráč přezdívaný „Joltin Joe“ a „Yankee Clipper“ ukončil v roce 1951. V roce 1955 byl uveden do baseballové Síně slávy.

DiMaggia znali lidé za hranicemi USA také jako jednoho z manželů herečky Marilyn Monroeové. Jejich svatba se uskutečnila v roce 1954, ale po bouřlivém soužití následoval za necelý rok hořký rozvod.

Joe byl Ital, jeho kariéra byla u konce, chtěl se usadit a nesnášel pozlátko a smetánku Hollywoodu. Naopak Marilyn stála na začátku své závratné kariéry a toužila hrát.

Už při svatební cestě do Japonska a Koreje, kde Marilyn navštívila vojáky, se projevily první neshody. Podle svědectví pár známých se Joe několikrát uchýlil k fyzickému násilí. Poslední kapkou pro něj byla účast na natáčení „větrákové scény“ ve filmu Slaměný vdovec v roce 1955, kde se stal svědkem, jak několik desítek fotografů zaměřuje své objektivy na bělostné kalhotky jeho ženy.

Monroe mu přesto zlomila srdce natolik, že ještě několik roků po její smrti v roce 1962 jí posílal na hrob čerstvé růže. O jejich vztahu, přátelství a nenávisti ovšem DiMaggio odmítal s kýmkoli hovořit.

Sportovec byl symbolem laskavého a férového člověka. V písni Mrs. Robinson použila dvojice hudebníků Simon – Garfunkel jeho první přezdívku jako symbol hrdinů starých dobrých časů.