Matějovský zvýšil v 54. minutě na 3:0, čímž v pozici nejstaršího ligového střelce odsunul na druhé místo Josefa Jindřiška z Bohemians 1905. „Už se to zmiňovalo (o nejstarším střelci), i když nevím, kolik je to přesně na dny a měsíce. Vím, že tam jsme s Hübschou (Hübschmanem) a Pepou Jindřiškem. Nebylo to pro mě nic podstatného. Na penaltu jsem byl po delší době psaný jako první, to je celé,“ uvedl kapitán Středočechů.
„Abych se přiznal, před utkáním mi přišly od kamarádů zprávy, že mi chybí jedna žlutá do toho, abych byl nejtrestanějším hráčem v historii. O tom jsem věděl,“ podotkl bývalý hráč Jablonce, Readingu a pražské Sparty, s níž v roce 2014 vybojoval titul i domácí pohár.
V poslední době na trénincích pokutové kopy dával. „Kluci, co byli psaní na penaltu, zrovna moc neproměňovali, tak jsem trochu špičkoval naše trenéry, kdo to určuje. V přípravě před zápasem jsem byl psaný jako číslo jedna. Jsem rád, že jsem to proměnil,“ prohlásil Matějovský.
Věk pociťuje. „Cítím se starý. Je těžké se udržovat s mladými kluky, ale teď převládají pozitivní pocity, že jsme to zvládli a tým to dotáhl. Za celou sezonu, co jsme makali, máme nějakou odměnu. Vždycky jsem upřednostňoval týmové úspěchy nad individuálními a nejinak je tomu i teď,“ konstatoval Matějovský.
Aktuální smlouva mu vyprší na konci června. „S klubem jsem jedno sezení měl, ale řekli jsme si, že se uvidíme po skončení soutěže a řekneme si, co a jak dál. V tuhle chvíli to zatím ještě nechávám být. Teď jsem rád za tým, že se to zvládlo. Co bude dál, se uvidí,“ mínil někdejší český reprezentant.
Lákadlem je pro něj 2. předkolo EKL, s Boleslaví si evropské poháry naposledy zahrál před pěti lety. Záleží také na jeho zdraví. „Taky bych rád věděl, že kádr je dobře poskládaný a že můžeme být úspěšní. Mužstvo určitě není o mně, i kdybych se rozhodl pokračovat, nebo kdyby se tak rozhodl klub. Není to o tom, abych byl co nejvíc minut na hřišti, ale aby se dařilo týmu. Jestli se domluvíme, že budu mít jakoukoli roli, která mi bude dávat smysl, tak ji budu plnit,“ podotkl Matějovský.
Fotbal miluje. „Je to celý můj život. Dokud na hřišti jsem, snažím se tomu dávat, co to jde. Snažím se udržovat co nejlíp. Je to ale čím dál těžší. Mladí kluci jsou naběhaní, draví. Musím využívat nějaké zkušenosti, hodně načítat některé situace. Hodně mi pomáhá to, že fotbal celkem slušně vidím. To mi pomáhá v tom, abych mohl být prospěšný týmu,“ řekl Matějovský.
Hrát ho baví i kvůli kabině, v níž jsou mladí hráči. „Někdy je to úsměvné, když přicházejí kluci stejně staří jako můj syn. Jsem v kabině celý život. Myslím si, že se nesnažím zkazit jakoukoli legraci,“ uvedl momentálně třetí nejstarší hráč ligy.
