Odveta je na programu 8. května v Madridu. Vítěz ve finále v londýnském Wembley narazí na Paris St. Germain, nebo Dortmund, jejichž první duel je na programu ve středu.

„Bílý balet“ v soutěžích UEFA s Bayernem neprohrál už v osmém utkání za sebou. Tým ze španělské metropole, které je se 14 triumfy rekordmanem soutěže, neprohrál v této sezoně Ligy mistrů ani v jedenáctém duelu.

Bayern vstoupil do utkání aktivně a už po necelé minutě mohl vést, jenže Saného střelu z úhlu vychytal Lunin. Domácí i nadále udávali tempo, Kaneův pokus téměř z poloviny hřiště skončil nad brankou. Hra se postupně vyrovnala a hosté ve 24. minutě z první šance udeřili. Bývalý hráč bavorského velkoklubu Kroos křížnou přihrávkou našel nabíhajícího Viníciuse Júniora a brazilský útočník překonal vyběhnutého Neuera. V závěru úvodního dějství Kaneův přímý kop skončil vedle tyče.

Krátce po přestávce Kroosovu střelu vyrazil Neuer. Nedlouho poté domácí srovnali. Sané si v 53. minutě potáhl míč od postranní čáry až do vápna a prudkou ranou na bližší tyč nedal Luninovi šanci. V aktuálním ročníku soutěže se zapsal mezi střelce podruhé.

A během chvíle Bayern dokonal obrat. Vázquez fauloval ve vápně Musialu a nařízený pokutový kop proměnil Kane. Kapitán anglické reprezentace zaznamenal 43. soutěžní gól v sezoně a vylepšil si osobní maximum v počtu branek v jednom ročníku. Zároveň se osmým zásahem v aktuální sezoně LM dotáhl v tabulce střelců na vedoucího Mbappého z PSG.

Real odpověděl v 83. minutě. Kim Min-če v šestnáctce nedovoleně zastavil Rodryga a Vinícius Júnior z penalty zařídil remízu. V této sezoně LM vstřelil pátý gól.

Madridský celek, který v domácí soutěži míří bezpečně za titulem, už v 19 soutěžním zápase za sebou nenašel přemožitele. Bayernu hrozí, že sezonu zakončí bez trofeje. Poslední šanci má právě v „milionářské“ soutěži, jelikož německou ligu s předstihem ovládl Leverkusen.

Úvodní utkání semifinále fotbalové Ligy mistrů:

Bayern Mnichov – Real Madrid 2:2 (0:1)

Branky: 53. Sané, 57. Kane z pen. – 24. a 83. z pen. Vinícius Júnior. Rozhodčí: Turpin – Danos, Pages – Brisard (video, všichni Fr.). ŽK: Mazráví, Kim Min-če – Kroos, Vázquez. Diváci: 75.000.

Bayern: Neuer – Kimmich, Kim Min-če, Dier, Mazráví – Laimer, Goretzka (46. Guerreiro) – Sané (87. Davies), Müller (80. Gnabry), Musiala – Kane. Trenér: Tuchel.

Real: Lunin – Vázquez, Rüdiger, Nacho (65. Camavinga), Mendy – Valverde, Tchouaméni, Kroos (76. Díaz) – Bellingham (75. Modrič) – Rodrygo (87. Joselu), Vinícius Júnior. Trenér: Ancelotti.

O premiérové semifinále na turnajích kategorie Masters se dvaadvacetiletý český tenista střetne s čtvrtým hráčem světového žebříčku Daniilem Medveděvem z Ruska.

Lehečka podal ve 4. kole proti jednomu z nejlepších tenistů historie, jenž letos pravděpodobně ukončí svou hvězdnou kariéru, suverénní a soustředěný výkon. Zahrál 33 vítězných míčů včetně sedmi es a fenomenálního španělského antukáře pustil pouze k jednomu brejkbolu, který odvrátil.

Při letošní antukové premiéře ještě česká jednička neztratila set a zahraje si druhé čtvrtfinále na Masters po březnovém turnaji v Indian Wells.

Sedmatřicetiletý Nadal, jenž v minulosti v Madridu pětkrát triumfoval, hrál teprve třetí turnaji v letošním roce, v němž se vrátil na kurty po roční pauze. Dvaadvacetinásobný grandslamový šampion, jehož brzdí zdravotní problémy a aktuálně je až na 512. místě žebříčku, ještě oficiálně nepotvrdil start na Roland Garros.

V prvním setu si hráči bez větších problémů drželi servis až do stavu 5:5. Poté Nadal třemi chybami za sebou nabídl Lehečkovi tři brejkboly a mladoboleslavský rodák u sítě hned ten první využil. Následně výborně podávající český tenista brejk potvrdil další čistou hru a získal první set.

Lehečka byl u sítě téměř neomylný a jeho precizně provedenému náročnému halfvoleji ve dvanáctém gamu musel uznale zatleskat i slavný soupeř.

Pohoda nejlepšího českého tenistu neopustila ani v druhé sadě a v první hře okamžitě vzal hrající tenisové legendě znovu servis.

Poté, co brejk potvrdil, měl Lehečka ve třetím gamu příležitost připravit Nadala o servis znovu, ale čtrnáctinásobný vítěz Roland Garros v maratonské hře s šesti shodami a třemi Lehečkovými brejkboly podání uhájil.

Další hry už drama nepřinesly. Třicátý nasazený Čech si hlídal svůj servis a nezaváhal ani v závěrečném desátém gamu, kdy vyprodaný stadion hnal Nadala za pokusem o zvrat. Lehečka si však další vydařenou výměnou servis-volej vypracoval dva mečboly a poté, co Nadal bekhendem poslal míč do autu, mohl slavit jedno z nejcennějších vítězství své stále ještě začínající kariéry.

Po utkání český hráč z lavičky přihlížel dojemnému loučení legendy, v Madridu se totiž Nadal s největší pravděpodobností představil naposledy.

Tenisový turnaj mužů a žen v Madridu (antuka):

Muži (dotace 9,249.713 eur):

Dvouhra – 4. kolo:

Lehečka (30-ČR) – Nadal (Šp.) 7:5, 6:4.

Aktualizováno před 23 minutami

Před Česko se mohlo v tabulce skupiny posunout Švédsko v případě plného bodového zisku v duelu se Švýcarskem, ale vyhrálo jen 3:2 v prodloužení.

Čeští mladíci v posledním utkání ve skupině v pondělí nečekaně podlehli 3:4 v prodloužení Kazachstánu a hrozilo jim, že ve čtvrtfinále narazí na jednoho z papírově nejtěžších soupeřů ze skupiny A, jimiž jsou USA a Finsko. Švédsko, nad kterým svěřenci trenéra Davida Čermáka vyhráli 3:2 po samostatných nájezdech, ale šanci nevyužilo a ztratilo se Švýcary bod. Na Čechy se tak sice Seveřané dotáhli, ale vzhledem k porážce ve vzájemném zápasu zůstali třetí.

Slováci první tři zápasy na šampionátu prohráli se skóre 3:18 a k postupu potřebovali zdolat Norsko alespoň o tři branky. Tuto podmínku splnili vrchovatě a soupeře deklasovali dvouciferným výsledkem. Čtyři góly vstřelil Tomáš Pobežal. Třetí třetina zápasu se musela odehrát v tréninkové hale v Espoo, protože v druhé přestávce se na hlavním stadionu porouchala rolba, a když se ji pořadatelé snažili odvézt, poškodili led. Přestávka se tak protáhla na více než hodinu.

Skupinu A nakonec vyhráli úřadující šampioni z USA, kteří v souboji doposud neporažených týmů přehráli domácí Finsko 9:4. Šesti body za tři góly a tři asistence se na tom podílel útočník James Hagens, s 16 body aktuálně nejproduktivnější hráč turnaje. Hattrick si připsal i jeho spoluhráč v elitním americkém útoku Teddy Stiga.

V posledním zápase skupiny B již jistě první Kanada deklasovala Kazachstán 11:2. Šest bodů za dvě branky a čtyři asistence si připsal Gavin McKenna, pět bodů posbíral Porter Martone.

Ve čtvrtfinále se vedle Česka se Slovenskem utkají USA se Švýcarskem, Kanada s Lotyšskem a Finsko se Švédskem. Sestupujícího určí souboj Norska s Kazachstánem.

Mistrovství světa hokejistů do 18 let ve Finsku:

Skupina A (Espoo):

Slovensko – Norsko 11:1 (5:1, 3:0, 3:0), USA – Finsko 9:4 (1:0, 5:3, 3:1).

Konečná tabulka:

Skupina B (Vantaa):

Švédsko – Švýcarsko 3:2 v prodl. (1:1, 1:1, 0:0 – 1:0), Kanada – Kazachstán 11:3 (3:1, 5:0, 3:2).

Konečná tabulka:

Čtvrtfinálové dvojice: USA – Švýcarsko, Finsko – Švédsko, Slovensko – Česko, Lotyšsko – Kanada.

Jak na šampionát v roce 1992 vzpomínáte?

Co mi utkvělo v paměti, je prohrané buly a vyrovnání na 2:2 v závěru semifinále s Finskem. Na to se nezapomíná. Špatné buly, nepohlídání finského signálu. Prostě chyba v obranném pásmu. A pak prohrané penalty. 

Výběr ČSFR byl dvě minuty od postupu do finále, místo toho však přišel právě konec v nájezdech…

Finové tenkrát měli Ketterera, který měl famózní formu, výborný brankář. Penalty jsou vabank, gólman má samozřejmě větší šanci na úspěch.

Nájezd jste neproměnil ani vy. Vybavíte si ho i po letech?

To je jasný. Chtěl jsem střílet mezi nohy a trefil jsem mu to do klína…

Útočník Petr Hrbek vzpomínal, že při nájezdu vždy střílel nad lapačku, to že byl spolehlivě gól. Ale proti Finsku to zničehonic změnil – a neuspěl. Vy jste také zvolil pro sebe netradiční řešení, nebo jste vsadil na to, co vám jindy fungovalo?

Mě to v tu chvíli tak napadlo. Já jsem Ketterera znal, byl jsem předtím sezonu ve finské lize. Ale většinu nájezdů jsem střílel, nedělal jsem kličky. Nic specifického jsem neměl, střílel jsem mezi nohy. Bohužel to tenkrát nevyšlo.

Měli jste po šampionátu radost z bronzu, který jste nakonec získali v zápase o 3. místo se Švýcarskem, nebo pořád převládalo zklamání z prohraného semifinále?

Zklamání bylo bezprostřední, když jsme nepostoupili do finále, protože jsme k tomu měli ty necelé dvě minuty. Ale když to vyprchá a když už hrajete o tu medaili, tak ji chcete získat. S motivací nebyl problém, každý chce medaili.

Šampionát v roce 1992 byl prvním mistrovstvím světa, na kterém vedl národní mužstvo jako trenér Ivan Hlinka. Jak na vás působil?

Znali jsme se už od Kanadského poháru v roce 1991 a zažil jsem ho i na olympiádě (Albertville 1992). Na mě působil jako kamarád, nebyl to žádný arogantní trenér, který by všechno hlídal, hráče, jestli vypili jedno pivo, dvě, nebo tři. Vyžadoval výkon na ledě.

Turnaj v Praze byl také posledním, na kterém hrál společný federální tým. Rozdělení státu bylo tehdy na spadnutí. Projevilo se to nějak v mužstvu, i když v něm byli jen tři Slováci?

Napětí tam nebylo žádné. Já jsem byl v nároďáku od roku 1989 s přestávkou jednoho mistrovství a vždycky tam byly tak maximálně čtyři hráči ze Slovenska. Protože co si budeme říkat, ta kvalita hráčů byla v Česku daleko větší než na Slovensku.

Přesto Slováci v té době velmi nelibě nesli, že mají v mužstvu málo hráčů, slyšet byl v tomto směru hodně třeba legendární Peter Šťastný. Vnímal jste to tehdy?

Co si budeme nalhávat, Slováci si vždycky mysleli, že by měli mít víc hokejistů. Oni si nepřipouštěli, že by měli horší kvalitu, hráče. Ale tak to prostě bylo.

Navíc předpokládám, že trenérovi Hlinkovi bylo jedno, odkud který hráč je, a zajímala ho jen výkonnost, že?

Přesně tak. Nedělal nominaci na základě nějakého kamarádství, národnostních kritérií nebo tak.

Jak už bylo zmíněno, na šampionátu 1992 byli v týmu jen tři Slováci, Igor Liba, Róbert Švehla a Peter Veselovský. Bavili jste se nějak o blížícím se rozpadu státu? Bylo to v mužstvu téma?

Já myslím, že se to v mančaftu nerozebíralo, na to nikdo nijak moc nemyslel. Co si pamatuju, tak třenice žádné nebyly. Určitě se nijak nestranili, neseparovali se.

Váš výběr je dosud posledním, který získal na šampionátu v Praze medaili, na dalších mistrovstvích v letech 2004 a 2015 Česku necinkla. Jaké dáváte výběru trenéra Rulíka šance, že se to letos povede?

O šancích je předčasné mluvit. Každý chce to nejlepší umístění, medaili, ale člověk neví sestavu, kdo tam nakonec bude hrát. To se ještě změní, čeká se na první kolo play off NHL, a kdo vypadne, tak bez váhání přijede, protože mistroství světa v Praze není každý rok. Všichni tady budu chtít být. A to nemluvím o Kanadě a USA, ty budou mít to nejsilnější, co budou moci. Praha je jejich oblíbená destinace, vezmou rodiny a budou tady v nejsilnější sestavě.

Můžete to posoudit z vlastní zkušenosti: podpora publika je skvělá, ale nesvazují na druhé straně hráče vysoká očekávání domácích fanoušků?

Svazují, ale když hodíte buly, tak je všechno pryč. Samozřejmě jsme věděli, že sedí v hledišti třeba Václav Havel, ale tím spíš se chcete vytáhnout. O to víc pak mrzelo, že jsme s Finy prohráli.

K mužstvu se připojili brankáři Petr Mrázek z Chicaga, Karel Vejmelka z Arizony a Lukáš Dostál s obráncem Radkem Gudasem z Anaheimu, další bek Jan Rutta s útočníkem Filipem Zadinou ze San Jose a další ofenzivní hráči Ondřej Palát s Tomášem Noskem z New Jersey, Dominik Kubalík z Ottawy a Radim Zohorna z Pittsburghu.

V kádru je aktuálně 32 hokejistů – tři brankáři, devět obránců a dvacet útočníků. Dalších pět hráčů se ve středu připojí po finálové sérii extraligy mezi Třincem a Pardubicemi, pozvánku dostali obránci Libor Hájek, Jan Košťálek a Tomáš Kundrátek a útočníci Daniel Voženílek s Lukášem Sedlákem.

Češi vstoupí do závěrečného turnaje EHT v sezoně čtvrtečním zápasem proti Finsku od 18 hodin. O víkendu je pak ve Winning Group Areně čekají zápasy od 16:00: v sobotu proti Švédsku a v neděli proti Švýcarsku.

Po třech odehraných akcích vedou tabulku EHT Švédové s 21 body, Češi jsou o čtyři body zpět druzí, třetí Finové jich nasbírali ještě o tři méně. Poslední Švýcaři mají na kontě jen dva body, z devíti utkání ještě nevyhráli.