Oba dnešní závody vyhrál turecký obhájce titulu Toprak Razgatlioglu. Lídr šampionátu a sobotní vítěz Álvaro Bautista ze Španělska přidal třetí a druhé místo, na stupních vítězů se s ním prostřídal druhý muž průběžné klasifikace a šestinásobný mistr světa Jonathan Rea z Británie.

Bautista, který usiluje v superbicích o první titul, vede v polovině dvanáctidílného seriálu před Reou s náskokem 31 bodů, Razgatlioglu má už jen o dalších sedm méně.

König měl poměrně těžký pád v závěru osmikolového sprintu po kontaktu s Irem Eugenem Lavertym při předjížděcím manévru. „Měl jsem problémy ho předjet a neměl jsem moc místa, kde to zkusit. Zkusil jsem zariskovat, zaútočil zprava, jenže on to v ten moment zavřel. Ťuknuli jsme se, dostal jsem highsidera a letěl do vzduchu,“ řekl novinářům König, který se v minulých týdnech zotavoval ze zlomeniny klíční kosti.

Z nehody vyvázl potlučený, mechanici mu během dvou hodin museli připravit druhou motorku. Podrobnější rentgen navíc poté odhalil, že si český jezdec zlomil kost v nártu. „Vůbec jsem si ale nepřipouštěl, že bych nejel,“ dodal König.

V závodě se posouval z hranice druhé a třetí desítky pořadí a cílem projel se ztrátou 61 sekund na vítěze. „Nešel jsem přes závit, ale musel jsem si trochu jinak přešlapovat do zatáček. Bylo to náročné, jsem rád, že jsem dojel do cíle pro domácí diváky,“ řekl König.

„Klobouk dolů, že to zvládl a ke konci dokázal ještě zrychlovat,“ prohlásil jezdcův manažer Miloš Čihák. „Ještě jsem neviděl, že by někdo dokázal odjet závod s čerstvou zlomeninou. Navíc takhle důstojně. Oliver měl v sobě několik ibuprofenů,“ dodal.

Druhý český jezdec v mostecké startovní listině Michal Prášek obsadil ve sprintu 21. místo, do nedělního závodu kvůli technickým problémům nenastoupil. Sobotní jízdu nedokončil.

Reprezentační záložník připustil, že měl proti Slavii speciální motivaci a dokonce vypsal v kabině prémii pro případ bodového zisku. Nečekané výhry 1:0 si cenil o to víc.

„Musím říct, že to pro mě byl speciální zápas. Tím, že jsem moc v žádných jiných klubech ani nebyl, tak nikdy nic nevypisuji. Ale teď jsem vypsal bonus do šatny, když to zvládneme bodově. Takže jsem rád, že klukům něco můžu donést,“ řekl novinářům Vlkanova.

Během zápasu v Mladé Boleslavi, kde má Hradec domácí azyl, na něj občas nevybíravě pokřikovali slávističtí fanoušci. „Někdo se takhle chová, začne nadávat. Ale mně to nevadilo, naopak mě to ještě víc vtáhlo do zápasu, strašně moc mě to motivovalo. O to větší radost z vítězství mám,“ uvedl Vlkanova.

„Skandovali, nadávali. Před měsícem všichni chtěli, abych tam šel, teď na mě ti samí budou řvát, že mě nikdo nechce. Přitom mě chtěli oni. Ale já to chápu, prohrávali, hecují to. Je to super, když je to takhle vyhecované. Člověk je v zápase, není to mrtvé,“ doplnil ofenzivní záložník, který v červnu debutoval v české reprezentaci.

V průběhu nadstavbové části minulé sezony se s dnes již bývalým spoluhráčem obráncem Janem Mejdrem, který již přestoupil do Sparty, během utkání se Slováckem pohybovali ve VIP prostorách stadionu Slavie v Edenu. Za pár dní přitom Hradec Králové čekal zápas s hlavním konkurentem Pražanů v boji o titul Plzní.

Vlkanova i kvůli zranění už ve zbytku ligového ročníku nenastoupil a zdálo se, že zamíří do Slavie. Kluby se ale nakonec nedohodly, Hradec požadoval více, než Pražané nabízeli.

„V jednu chvíli jsem opravdu věřil, že to dopadne. Byli jsme tak nějak domluvení, ale kluby se neshodly. To už není na mně, abych hodnotil, zda je částka, kterou požaduje Hradec, hodně nebo málo. Jestli někdo mohl nebo nemohl dát víc. Takhle to prostě udělali. I když jsem čekal, že to nějak dopadne, tak jsem prostě v Hradci,“ řekl Vlkanova, kterému ve východočeském klubu za rok končí smlouva.

„Teď jsem v Hradci a dělám všechno pro to, abych byl tady s týmem co nejúspěšnější. Co bude dál, se uvidí. Mám rok do konce smlouvy. Buď se domluvím tady, nebo něco jiného. Ale teď jsem tady a bude hrát za Hradec, co to jen půjde,“ doplnil.

„Votroci“ obrali Slavii podruhé za sebou, v minulé sezoně nad ní zvítězili 4:3 v úvodním kole nadstavbové části. „Jsme zkušenější. Dříve jsme takové zápasy většinou nedokázali dotáhnout do vítězného konce, dostávali jsme góly na konci. Dnes nás zachránil Reichlík (brankář Reichl). I jemu můžeme děkovat, že jsme vyhráli. Byl to skvělý ubojovaný výkon. Zalezli jsme do bloku a oni se k nám těžko dostávali. Slavia hrozila, až když nám už trochu ubývaly síly,“ dodal Vlkanova.

Trojnásobná grandslamová šampionka a stříbrná olympijská medailistka ze čtyřhry ukončila působení na kurtech během turnaje Livesport Prague Open ve čtvrtek po čtvrtfinálové prohře v deblu s Lucií Hradeckou, dnes se oficiálně rozloučila s fanoušky.

Během slavnostní řeči poděkovala všem, kteří se na její kariéře podíleli, a několikrát ji do očí vyhrkly slzy.

„Slibovala jsem si, že není důvod plakat, ale tohle jsou slzy dojetí, tak proč ne,“ načala proslov Sestini Hlaváčková.

„Mám za sebou nádhernou kariéru a nikdy v životě by mě ani nenapadlo, čeho dosáhnu. Myslím, že jsem spoustu lidí kolem překvapovala každý rok, co jsem profesionální kariérou postupovala,“ řekla pětatřicetiletá tenistka za ovací více než dvou tisíc fanoušků na centrálním kurtu. Během ceremoniálu, kde děkovala mimo jiné rodičům, se udělalo nevolno jedné ze sběraček míčků, která na kurtu zkolabovala. Později ale byla v pořádku.

Plzeňská rodačka Sestini Hlaváčková působila na okruhu od roku 2004 a kariéru přerušila před více než třemi lety kvůli těhotenství. Turnaj Prague Open pojala jako jednorázový návrat a rozloučení.

Při slavnostní rozlučce po finále dvouhry obdržela dvojnásobná vítězka Fed Cupu slavnostní plaketu a kytici. Poté zhlédla na velkoplošné obrazovce speciální video, které připomínalo její největší úspěchy. Dva grandslamové tituly a olympijské stříbro z Londýna získala s Hradeckou, při dalším titulu na US Open ve smíšené čtyřhře stál po jejím boku Bělorus Max Mirnyj a před pěti lety triumfovala také na Turnaji mistryň s Maďarkou Tímeou Babosovou.

„Ve videu, které rekapitulovalo mou kariéru, chyběla má singlová účast, která také nebyla vůbec špatná,“ rozesmála fanoušky Sestini Hlaváčková.

„Chápu ale, že medaile a tituly přišly ve čtyřhře. Proto nemohu ani dostatečně poděkovat holkám, které minimálně padesát procent úspěchů oddřely se mnou. V první řadě musím poděkovat Lucii Hradecké. Naše duo H+H se dostalo z desetitisícovek v Jersey v Anglii na olympijské hry a na centrální dvorec ve Wimbledonu,“ řekla Hlaváčková.

Debl s Hradeckou byl pro ni během týdne symbolický, neboť právě se svou o dva roky starší parťačkou se proslavila.

„Během týdne jsem si uvědomila, co jsme s Luckou pro vás znamenaly, protože H+H vás přivedlo zpět na tribuny. Cítila jsem, že jste se loučili nejen se mnou, ale s celým naším duem,“ řekla Sestini Hlaváčková. „Táhly jsme to v dobrém i ve zlém. Dokonce jsme se rozešly, sešly a dokázaly k sobě najít cestu. Nakonec jsme si ji našly i na ten společný zápas,“ cenila si Hlaváčková.

Poděkování směřovala také dalším spoluhráčkám Babosové, Číňance Pcheng Šuaj a kamarádce Barboře Strýcové.

„Moc jí děkuji za tu skvělou jízdu na konci, protože to završilo, co jsem potřebovala zažít. Bylo tam obrovské přátelství,“ řekla Sestini Hlaváčková, jež v týdnu volala vděčně i všem svým trenérům. „Některým jsem se musela omluvit. Za těmi mými úsměvy to se mnou neměli vždy lehké a také mě bylo někdy dost,“ dodala s úsměvem bývalá světová trojka v deblu.

Nasazená osmička porazila v dnešním finále dvouhry na tvrdých dvorcích ve Stromovce Rusku Anastasii Potapovovou jasně 6:0, 6:3 a zařadila tento úspěch výš než čtvrtfinále letošního Wimbledonu. Po turnaji si polepší ve světovém žebříčku o dvacet příček na 46. místo a jako odměnu si slíbila palačinku.

„Prožívám krásné a neskutečné pocity. Je to úplný sen, co se dnes stalo a podařilo,“ řekla na tiskové konferenci Bouzková, která na turnajích WTA prolomila předchozí sérii tří finálových neúspěchů.

„V porovnání s Wimbledonem si cením obojího, ale když vezmu, že ty finále předtím jsem nešťastně prohrála, tak si dnešního úspěchu vážím možná ještě víc. Je to pro mě moment, na který nezapomenu, jeden ze dvou top momentů v mé kariéře,“ doplnila čtyřiadvacetiletá tenistka, která se při předcházejících čtyřech účastech v Praze nedostala ani přes první kolo nebo kvalifikaci. Vloni tam však vyhrála čtyřhru s Lucií Hradeckou.

Bouzková měla v duelu s turnajovou sedmičkou Potapovovou od začátku navrch.

V prvním setu nadělila o tři roky mladší Rusce kanára a ve druhé sadě povolila soupeřce jen tři hry. Prolomila sedm z osmi jejích servisů. Na trůnu nahradila krajanku Barboru Krejčíkovou a od roku 2015 se stala pátou českou vítězkou.

„Ona (Potapovová) nastoupila do těch míčků agresivně a říkala jsem si, že to bude dlouhý zápas. Postupně ale začala kazit, takže jsem nechtěla vyrábět laciné chyby. Nechala jsem ji hrát a čekala na šanci,“ uvedla Bouzková, jež vyhrála v duelu sedm úvodních her.

„Kdyby mi někdo řekl, že vyhraju první set 6:0, byla bych spokojená. Ačkoliv jsem poté ztratila dvakrát servis, nechtěla jsem panikařit a držela se své hry,“ podotkla česká hráčka.

Po utkání oslavila triumf na kurtu s mladším bratrem, v hledišti nechyběla ani její maminka.

„Je to neskutečné. Lepší místo pro první titul na okruhu WTA jsem si nemohla vysnít. Ty předchozí tři finále byly vždy těžké třísetové zápasy a pokaždé mi to o kousek nevyšlo. Tady to ale pro mě byla nová atmosféra. Hrála jsem před diváky, kteří mě hnali dopředu, a nemůžu být šťastnější, že se to povedlo,“ uvedla Bouzková s tím, že na rozdíl od slzící maminky na ni dolehnou emoce později.

Po životním triumfu „zhřeší“ dobrým jídlem. „Máme s ostatními přezdívku Tým Jahoda, takže jsme si dali po utkání sladký dezert ve tvaru jahody. Jinak mi stačí za odměnu málo. Dneska bude asi dobrá večeře a palačinka,“ uvedla Bouzková, která vítěznou trofej přidá k té z juniorského US Open.

„Máme doma speciální vitrínu, takže půjde hned doprostřed. Vedle té z US Open, která je také skleněná, se bude hodit,“ doplnila pražská rodačka.

Čtyřiadvacetiletá Bouzková se posune v pořadí WTA na 46. místo, čímž vyrovná své maximum ze srpna 2020.

„Prakticky se vrátím zpět, kde jsem byla před nějakou dobou. Teď si toho vážím ještě víc, protože minulý rok nebyl vůbec jednoduchý. Jsem ráda za letošní práci a chci ten žebříček do budoucna ještě vylepšit,“ podotkla Bouzková.

V příštích týdnech ji čekají další turnaje na betonovém povrchu v zámoří, které pak vyvrcholí na konci srpna grandslamovým US Open.

„Jsem ráda, že jsem do té betonové části sezony vstoupila nejlepším možným způsobem, a je super, že mám tolik nahraných zápasů. Už se se těším na druhou část sezony v Kanadě a Americe.“ dodala Bouzková.

Zápas před rekordní návštěvou mužských i ženských evropských šampionátů 87.192 diváků rozhodla ve 110. minutě Chloe Kellyová. V normální hrací době po brankách Elly Tooneové a Liny Magullové skončil zápas 1:1.

Anglie se prvního triumfu na Euru dočkala po druhých místech z let 1984 a 2009. Německo, kterému se těsně před zápasem zranila kapitánka a nejlepší střelkyně Alexandra Poppová, poprvé ve finále prohrálo.

Mistrovství Evropy fotbalistek – finále ve Wembley:

Anglie – Německo 2:1 po prodl. (1:1, 0:0)

Branky: 62. Tooneová, 110. Kellyová – 79. Magullová. Diváci: 87.192.