Utkání, které nakonec vyhrál 1:0 Real Madrid, začalo kvůli chaosu před stadionem se zhruba půlhodinovým zpožděním. Zasáhnout museli policejní těžkooděnci a použili i slzný plyn. Zadrženo bylo 105 lidí a 238 fanoušků utrpělo lehká zranění.

„V první řadě si musíme uvědomit, že se před stadionem shromáždilo velké množství fanoušků Liverpoolu bez lístků nebo s falešnými vstupenkami,“ řekla Oudéaová-Castéraová rozhlasové stanici RTL.

„A při takovém množství je jasné, že se někteří lidé pokusí dostat se na stadion. Do toho se navíc přimíchala místní mládež, která se také pokusila proniknout na Stade de France,“ přidala. Příznivci Realu podle ní žádné problémy nezpůsobili, protože je měl španělský klub pod kontrolou.

Francouzská vláda kvůli incidentu na dnešek také svolala mimořádné zasedání. Země má totiž příští rok hostit mistrovství světa v ragby a v roce 2024 se v Paříži uskuteční letní olympijské hry.

„Co se stalo, je politováníhodné a hlavně znepokojující, protože se jasně ukázalo, že nejsme připravení na akce, jako je třeba olympiáda,“ prohlásil krajně levicový politik Jean-Luc Mélenchon. „Musíme udělat všechno pro to, aby se to už neopakovalo,“ přidala Oudéaová-Castéraová.

Pohoršení z postupu policie vyjádřil náměstek britské ministryně kultury a sportu pro technologii Chris Philp. „Byl jsem v šoku, když jsem viděl policii, jak použila pepřový sprej na fanoušky, mezi kterými byli děti nebo postižení,“ uvedl. „A ze záběrů, které jsem viděl, šlo o zcela přehnaný zákrok,“ dodal.

Policii zkritizoval také výkonný ředitel liverpoolského klubu Billy Hogan. Zacházení s fanoušky anglického celku podle něj bylo nepřijatelné a současně vyzval evropskou fotbalovou unii UEFA, aby případ vyšetřila.

Monza ve čtvrtek vyhrála první zápas 2:1, ale v Pise poté prohrála 2:3. V prodloužení o jejím vítězství rozhodli Luca Marrone s Christianem Gytkjaerem, hosté se navíc poté i ubránili v oslabení po vyloučení Eugenia Lammanny.

„Rok jsme bojovali a nakonec jsme dosáhli na historický počin. Monza od založení klubu v roce 1912 nikdy nehrála v Serii A. Dnes jsme se tam dostali. Je to nádhera,“ řekl majitel klubu a bývalý italský premiér Silvio Berlusconi.

Monza, která při Berlusconiho vstupu do klubu před čtyřmi lety ještě hrála třetí ligu, usilovala o premiérový postup do Serie A už v minulé sezoně. Tehdy ale v semifinále play off vypadla s Cittadellou.

Do nejvyšší italské soutěže Monza doprovodí vítěze Serie B Lecce a druhý celek tabulky Cremonese, kterým umístění zajistilo přímý postup. První ligu naopak opustily Caglirai, FC Janov a Benátky.

V Serii A se Monza mimo jiné potká i s mistrovským AC Milán, jehož majitelem byl Berlusconi třicet let. Za jeho vedení Rossoneri prožili nejúspěšnější období a získali 29 trofejí včetně osmi titulů a pěti triumfů v Lize mistrů.

Státní podpora na provoz a údržbu má být pětinová ve srovnání s loňským rokem. Může to ještě zvrátit červnové jednání předsedy Národní sportovní agentury Filipa Neussera s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou.

Kritickou situaci, která se může vyhrotit na začátku příští soutěžní sezony, vnímá Česká unie sportu (ČUS). „Očekáváme, že od září bude docházet ke zdražování tréninků dětí a patrně k ještě katastrofičtějším scénářům. Až se na podzim rozjede topná sezona, některé spolky budou uzavírat sportoviště nebo se jich zbavovat. Jsou na finančním dně,“ varoval v tiskové zprávě její předseda Miroslav Jansta.

V pasti jsou především provozovatelé energeticky náročných sportovišť, jako jsou například zimní stadiony. „Běžně jsme platili jenom za energie zhruba 700 tisíc korun za rok. Letos se za stejnou spotřebu pohybujeme na třech milionech korun za rok. Jsme úplně nešťastní. Na provoz a údržbu jsme dostali z kraje částku 280 tisíc korun, podpora od města je v řádech desetitisíců korun. Za březen dlužíme 300 tisíc za energie. Nevíme, jak z toho ven,“ popsal například Přemysl Šulc z hokejového klubu HC Lomnice nad Popelkou.

Sportovní infrastruktura v Česku je zastaralá, v době výstavby se energetická náročnost neřešila a na investice do zateplení a další rekonstrukce nebyly v posledních letech peníze. Velké problémy má například i tělovýchovná jednota Bohemians Praha, která se stará o několik sportovních hal. „Náklady na elektřinu se zvedly oproti loňskému roku o 76 procent, za provoz platíme 15 milionů korun ročně, nemáme už na to. Situace je neudržitelná, proto jsme museli prodat jednu ze svých hal. Nevíme, co dál,“ uvedl její předseda Richard Šach.

Část nákladů přejde na samotné sportující, v případě dětí a mládeže na jejich rodiče. „V důsledku enormního zdražování energii s velkou pravděpodobností budeme nuceni zvýšit členské příspěvky, a to mezi 30 až 80 procenty, což samozřejmě v situaci, kdy každá rodina čelí zvýšeným nákladům spojených s inflací není vůbec dobré řešení, ale bohužel nebudeme mít jinou možnost,“ uvedl Jakub Lébl z TJ ABC Braník, kde se provozuje především volejbal a beachvolejbal.

Prezident hokejového klubu BBSS v Brumově-Bylnici Jaroslav Vaněk se obává toho, co by zdražování pro členskou základnu přineslo. „Nechceme zdražovat sport pro rodiny s dětmi, to je slepá ulička. My si nemůžeme dovolit zvýšit na dědině příspěvky, nemůžeme si dovolit bruslení ‚hobíkům‘ procentuálně navyšovat. Nejsme veliké město, my potřebujeme lidi, aby k nám chodili,“ prohlásil.

Se státní podporou zatím kluby příliš počítat nemohou. Současná vláda ve státním rozpočtu výrazně snížila původně plánované výdaje na sport. Na provoz a údržbu by mělo jít místo loňských 550 milionů jen sto milionů korun. Sportovní funkcionáři se upínají k Národní sportovní agentuře. Její předseda Neusser už avizoval, že bude u mistra financí Stanjury žádat další peníze na provoz sportovišť. Schůzka by měla být na začátku června.

„Věřili jsme, že se situace zlepší. Proto jsme čekali nejdéle, jak to šlo. Žádná změna ale nepřišla a my jsme museli před další sezonou přijmout jasný závěr. Tím je, že Rusko a Bělorusko se i nadále nebudou účastnit našich turnajů,“ prohlásil šéf Mezinárodní hokejové federace Luc Tardif.

Narážel na to, že Vladimir Putin s podporou běloruského spojence Alexandra Lukašenka stále vede invazi na Ukrajinu. Právě kvůli ní IIHF koncem února vyřadila obě východní země ze všech turnajů včetně probíhajícího mistrovství světa ve Finsku.

Později Rusko přišlo i o pořadatelství světového šampionátu v květnu příštího roku. Akce se znovu ujme finské Tampere, a to společně s lotyšskou Rigou, kde mistrovství proběhlo před rokem.

IIHF zatím neřešila, za jakých podmínek Rusko s Běloruskem do svých turnajů vrátí. „Bude to dilema,“ přiznal Tardif. „Doufám ale, že to bude možné co nejdřív, protože by to znamenalo, že situace ohledně konfliktu už je lepší.“

Obě vyobcované reprezentace si v aktuálním světovém žebříčku udržely své postavení. S tím, že IIHF neupřesnila, na základě jaké logiky se tak stalo. V budoucnu nicméně může přijít hluboký propad.

Pikantní by to bylo hlavně u sborné, která je zvyklá na přední příčky žebříčku. Musela by na základě nízkého postavení hrát „béčkové“ či „céčkové“ mistrovství světa?

„Sportovně Rusko jednoznačně patří do elitní skupiny. Pokud bychom ho umístili do čtvrté divize, ty turnaje bychom znehodnotili na pět let,“ prohlásil první místopředseda světového hokeje Petr Bříza.

Další možností je dočasné rozšíření „áčkového“ šampionátu ze 16 na 18 účastníků. „Mělo by to pak ale samozřejmě dopad na kalendář, rozlosování nebo délku turnaje,“ vyjmenoval Bříza problémy spojené s touto variantou.

Na kongresu IIHF podle ruského deníku Sport-Express několik svazů, například ten estonský, podpořilo myšlenku, aby sborná při návratu začínala v nižší divizi. Historicky to museli podstoupit třeba Slováci po rozpadu společného státu s Českem.

„Pokud tento krátkozraký návrh projde, bude možné si vytvořit názor, že ve vedení IIHF sedí beznadějně hloupí lidé,“ zlobil se Michail Zislis ze Sport-Expressu.

„V situaci, jaká panuje, je ale pravděpodobné, že Rusko s Běloruskem opravdu budou hrát s Ukrajinci nebo Estonci. Nepochopitelné,“ dodal s odkazem na týmy, které letos hrály až třetí nejvyšší úroveň světového šampionátu.

Možná budoucnost sborné nepotěšila ani legendárního sovětského obránce Vjačeslava Fetisova. „Chtějí nás snad ponížit ještě více? Já to vidím tak, že něco takového by v žádném případě nemělo projít,“ podotkl.

Zislis věří, že návrat ruských hokejistů na mezinárodní scénu by mohl přijít na Světovém poháru 2024, který tradičně nepořádá IIHF, ale zámořská NHL. „Těžko si představit, že liga, která je založená na byznysu, si dovolí ignorovat ruské superhvězdy,“ napsal.

Tampere (od našeho zpravodaje) – Nakonec se dá konstatovat, že Češi při cestě za vytouženým cenným kovem mistrně využili situace a nabídnuté velké šance.

Na šampionátu ve Finsku chyběla kvůli válce na Ukrajině hokejová mocnost Rusko. I díky tomu Češi v klíčovém čtvrtfinále narazili na schůdné Německo.

A v konečném důsledku jim k medaili stačilo to, že z mužstev nejlepší světové šestky zdolali pouze USA – pravda, dvakrát. Jinak ovšem jasně nestačili na Švédy, Finy, Kanadu, dokonce poprvé v historii prohráli s Rakušany.

Dále využili jedinečné příležitosti mít ve výběru hvězdy typu Davida Pastrňáka s Davidem Krejčím. Nebo Tomáše Hertla s Jakubem Vránou, ačkoliv ti se po většinu MS herně spíše trápili. Mnoho lepších hráčů v zámoří český hokej momentálně nemá.

V neposlední řadě národnímu týmu pomohl svěží severský vánek, který s sebou přinesl nový trenér Kari Jalonen. Pomohla jeho profesionalita, jeho styl práce. Důraz na to, aby v šatně držel stále pozitivní atmosféru.

Hráče navenek nekritizoval ani po zmiňovaném krachu s Rakouskem. Nepálil do éteru věty, které by zvonily v novinářských titulcích. Situaci řešil uvnitř mužstva, v klidu.

Přesto se zdálo, že ani Jalonen na konci turnaje nehne s mizérií, která Čechy v posledních letech trápí v utkáních o medaile. Když už projdou přes čtvrtfinále, ve zbývajících dvou zápasech bývají naprosto jaloví.

V Tampere to platilo při debaklu s Kanadou a půl utkání proti USA. Pak se reprezentace i díky zásahům Jalonena do sestavy vzepjala k jen málo vídanému obratu a vykutala bronz. Sehrála ve Finsku zvláštní turnaj s kolísavou výkonností, ovšem s příjemnou bronzovou tečkou.

Radost ze třetího místa byla obrovská, na Češích bylo jasně vidět, jak moc jim o medaili šlo. Jak moc chtěli čekání ukončit. Obvykle taková euforie po zápasech o bronz na ledě ani v útrobách stadionu netryská.

Pro český hokej jde o impulz, který nutně potřeboval.

Jak hned sám Jalonen při rozhovoru po zápase v první řadě zmiňoval, malí či dorůstající hokejisté v Česku znovu vidí, že to jde. Že medaile nemusí být jen něčím abstraktním, jen něčím z dokumentů v televizi.

Zároveň je potřeba vidět, že tahouni Roman Červenka s Krejčím jsou šestatřicátníci. Že si český tým se současnou generací sice ještě nějaký ten rok vystačí a o nejvyšší příčky může při příznivé konstelaci hrát, ale nástupci že chybějí. Z bronzového výběru alespoň Matěj Blümel, David Jiříček či Lukáš Dostál budiž nositeli naděje.

Relevantním ukazatelem stavu nicméně zůstávají především výsledky mládežnických výběru, počty hráčů draftovaných do NHL. To jsou měřítka, na jejichž vylepšení musí český hokej zapracovat.

Medaile z mistrovství světa je pěkná. Navzdory dlouhému období neúspěchu jde v Česku o pořád mimořádně sledovaný turnaj.

Měla by však posloužit jen jako povzbuzení do další práce. Ocenění, od něhož se dá odpíchnout. Ne víc. V žádném případě ne jako argument k chlácholení, jak skvěle se v českém hokeji pracuje.