„Možná trochu hraje proti ní, že je to její první start, já jsem to tehdy běžela před světem. Ale ona má zas o dost lepší celou čtvrtku, myslím, že je to rozhodně v jejích silách,“ řekla novinářům před závodem. Bolová pak výkonem 36,86 smetla historický čas o 1,3 sekundy. „O pořádný kotel jsem o něj přišla. Běžela neskutečně, hned od začátku se do toho opřela. Klobouk dolů, to je šílený čas i na hladkou třístovku,“ komentovala to Hejnová v České televizi.

S dvaadvacetiletou Bolovou se vzhledem ke svým zdravotním problémům v posledních sezonách přímo na dráze mockrát nepotkala. „Ona byla hrozně mlaďoučká. Když jsem běžela v Curychu v hlavním programu, tak si ji vybavuju, že běžela v tom druhém běhu. Spadla na osmé překážce. Ale už tehdy jsem si říkala, že vypadá hrozně dobře. Pak jsme spolu běžely možná dvakrát, třikrát, ale to jsem byla skoro na konci,“ vzpomínala Hejnová.

Líbí se jí, že může další Evropanka prohánět rychlé Američanky. „Já jí hrozně fandím. A běhá teda neskutečně dobře. Škoda, že chytla takovouhle dobu. McLaughlinová je stejně stará, takže ji tam bude mít celou kariéru a bude mít hodně práce. Ale co předvádí už teď, je neskutečné. Je hrozně talentovaná,“ řekla a připomněla aktuální světovou rekordmanku a olympijskou vítězku Sydney McLaughlinovou.

Poprvé byla na Městském stadionu v Ostravě jen jako divák. „Je to hrozně fajn,“ pochvalovala si. V souvislosti se Zlatou tretrou nejvíce vzpomínala na životní rok 2013. „Podařilo se mi tady vyhrát celkem o hodně, doteď je to rekord mítinku. Byly úplně narvané tribuny, to jsem si užila moc.“

Těhotenství má zatím bezproblémové a rekreačně sportuje, ale dráha ji neláká. „Na stadion nechodím. Možná, když si jde přítel něco zaběhat, tak se rozcvičím, ale že bych běhala po stadionu, to ne. Spíš chodím do lesa nebo si zacvičit do posilovny,“ uvedla. Závěr kariéry měla hodně bolavý, loni kvůli zdraví vůbec nezávodila. „Mě bolel každý krok. Člověk si nějak zvykne, že nemusí na trénink, ale teď bych se proběhla. Člověka láká atmosféra. Ten adrenalin mi bude chybět do konce života. To je taková droga,“ připustila, když si prohlížela fanoušky na tribunách.

Prožívala jinou rozlučku, než si plánovala. „Představovala jsem si to tak, že se ještě proběhnu, ať už jakkoli, ale že se rozloučím přímo na trati. Fakt jsem nečekala, že to bude takhle rychlé. Ale je to fajn, lepší, než že bych na to musela čekat několik let,“ narážela na své těhotenství.

Díky vytrvalosti a výborné technice se dokázala měřit s nejlepšími. Držela krok, i když už bojovala se zdravím. „Už v roce 2015 mě achilovka hodně bolela. V roce 2016 jsem byla čtvrtá na olympiádě, pak pátá na světě. To jsou furt supr výkony. Je to hrozně těžká disciplína, ne vždycky se povede medaile. V tom finále jsou všichni hodně vyrovnaní. Já beru jako velký úspěch i tahle místa. Myslím, že i na ně budeme dlouho čekat,“ podotkla.

Talentovaným sportovcům podle ní někdy chybí potřebné odhodlání. „Mně přijde, že to chtějí tak na padesát procent. Že by chtěli být nejlepší, ale na druhou stranu nejsou schopni tomu obětovat všechno. Já jsem tomu odmlada obětovala všechno, chtěla jsem být mistryně světa,“ dodala.

K fotce, kterou Kristýna Hancková umístila na svůj instagramový profil, šťastní rodiče připsali vzkaz „Vítej, Adamko. Milujeme tě.“

Pro slavný sportovní je to další radostná událost v poslední době. Jsou to jen tři měsíce a pár dní, co si řekli své ano. Ženichovi tehdy svědčil jeho spoluhráč ze Sparty Ladislav Krejčí mladší, Kristýně její sestra Karolína.

Plíšková oznámila těhotenství na začátku loňského prosince. Další plány ohledně tenisové kariéry nezveřejnila. Na okruhu WTA získala ve dvouhře titul v roce 2016 v Taškentu, ve čtyřhře triumfovala pětkrát. Jejím maximem ve světovém žebříčku WTA byla 35. příčka v roce 2017.

Před rokem bezprostředně po soutěži považoval své potíže jen za drobné, ale opak byl pravdou. „Loni jsem po Tretře odcházel ze stadionu s natrženým tříslem, takže… Teď jsem na tom zdravotně za ty roky asi nejlépe. Klepu to, to je super,“ uvedl a zaklepal na zuby na znamení pozitivního zjištění.

Jinak to byl pro něj dnes především boj. Od prvního pokusu se pral s rozběhem a technikou. „Občas to tak je, to je oštěp. Když tam není cítění oštěpu, člověk se nedokáže poprat se změnou techniky. Během závodu se snažíte něco dělat, ale když tam není cit, tak je to jak hluchý do vrat. Mlátíte, mlátíte a nic z toho,“ konstatoval.

Do čtvrté série se postupně zlepšoval. „První tři náběhy mi nevyšly vůbec, postupně jsem se začínal srovnávat. Chtěl jsem ještě pár metrů přidat, ale už jsem na to neměl,“ uznal.

Oštěp je velmi technická disciplína, při které detaily dělají spoustu metrů. „Z devadesáti metrů se stane osmdesát velice jednoduše a naopak,“ řekl Vadlejch. Ani mistr světa Anderson Peters z Grenady se tentokrát přes 90 metrů nedostal, na výhru mu stačilo 87,88 z první série. „Bylo vidět, že se s tím i on pral, měl tam i hody pod 80 metrů,“ řekl stříbrný olympijský medailista na jeho adresu.

Společně s dalším českým oštěpařským hrdinou z Tokia Vítězslavem Veselým se při slavnostním zahájení projeli po dráze v kabrioletu. „To bylo parádní, skvělý,“ pochvaloval si.

Pak házel pod zaplněnou částí tribun, kde diváky souběžně s oštěpařskou soutěží hecoval temperamentní italský výškař Gianmarco Tamberi. „Udělal hodně. Opravdu dokáže lidi nadchnout a my jsme to od něj přebírali,“ ocenil Vadlejch vystoupení olympijského vítěze. „Fanoušci tvoří náš výkon. Že tady jsou a jsou blízko… Jsem moc rád, že jsou zpátky,“ dodal aktuálně nejlepší český oštěpař, který se za šest dní ukáže fanouškům na Memoriálu Josefa Odložila v Praze.

„Všichni Ukrajinci chtějí jediné – zastavit tuhle válku. Mluvil jsem s lidmi z různých zemí z celého světa, mluvil jsem s mladými Ukrajinci. Nechápou, co se na Ukrajině děje. Chtějí jen, aby válka skončila, mají sen zastavit válku,“ řekl hráč Manchesteru City, s kterým ovládl anglickou ligu.

Zápas ukrajinských fotbalistů se Skotskem byl přeložen z března na 1. června po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Vítěz utkání bude hrát o čtyři dny později v Cardiffu s Walesem o účast na podzimním šampionátu v Kataru.

„Pokud jde o fotbal a tým, máme vlastní sen. Chceme jet na mistrovství světa, chceme předat ty neuvěřitelné emoce Ukrajincům, protože si to v tuto chvíli tolik zaslouží,“ prohlásil pětadvacetiletý Zinčenko. „Jsem si jistý, že nás bude sledovat celá Ukrajina. Budeme tu podporu cítit. Můžeme o tom mluvit, ale musíme to dokázat na hřišti. Budeme se snažit, aby naši lidé byli šťastní a hrdí.“

Krátce po začátku války zveřejnil s krajanem Andrejem Jarmolenkem video vyzývající k ukončení bojů a také později vystupoval proti ruské agresi. „Ty pocity se nedají popsat, dokud to nezažijete. To, co se nyní děje v naší zemi, je nepřijatelné. Proto musíme tuhle agresi úplně zastavit. Musíme vyhrát, protože Ukrajina je svobodná země. Nikdy se nevzdá,“ uvedl. „Mnoho zemí to možná nechápe. Dnes je to Ukrajina, ale zítra to můžete být vy. Proto musíme být jednotní a porazit agresi společně,“ dodal.

Ocenil, že Skotové se rozhodli poskytnout fanouškům fonetický přepis ukrajinské hymny, aby ji mohli společně zazpívat. „To je úžasná iniciativa,“ řekl.

Ukrajinští fotbalisté na boj o MS trénovali ve Slovinsku a sehráli tři přípravné zápasy proti týmům Mönchengladbachu, Empoli a Rijeky.

„Myslím, že je to jasné. Když podepíšete na Spartě, máte jen jeden cíl – být nejlepší. To je také důvod, proč jsem přišel. Vím, jak vysoké jsou tady ambice, které jdou od majitele až po nás, kteří budeme na hřišti každý den. Každý se musí vypořádat s tlakem, stejně tak i já,“ řekl v rozhovoru pro klubovou televizi Priske.

„Vím, že Sparta vyhrála mnoho trofejí a titulů. Bohužel od posledního titulu uplynulo už pár let. Není pochyb o tom, že chceme vrátit titul na Spartu. Nedávno Sparta hrála v Dánsku proti Bröndby Kodaň, takže o ní vím docela dost. Líbí se mi její styl hry a více hráčů, kteří jsou v kádru. Pokud se nám podaří udělat malé taktické změny, věřím, že můžeme dosáhnout skvělých věcí,“ doplnil bývalý trenér Midtjyllandu.

Se Spartou jednal několik dnů. „Vedli jsme opravdu zajímavé debaty s vedením klubu, se (sportovním ředitelem) Tomášem Rosickým i s majitelem. Vyjednávání zabralo pár dní, bylo to ale dobré. Došlo na mou fotbalovou filozofii, můj způsob hry a jak tým vedu. Dobře jsme probrali pohled na fotbal. Už se nemůžu dočkat, až začnu trénovat,“ uvedl Priske.

„Myslím, že moje filozofie se hodně shoduje s tím, jakou filozofii vyznává Sparta. To znamená, že chci dominovat na míči, mít vysoké držení balonu a vytvářet si hodně šancí. Rád bych, aby naši hráči měli hodně síly, aby byla vysoká intenzita hry s míčem i bez něj. Očekávám, že tady na domácím stadionu ukážeme sílu a budeme tu získávat hodně bodů,“ řekl Priske.

S Midtjyllandem získal v sezoně 2019/20 ligový titul a následně s ním přes Slavii postoupil do skupiny Ligy mistrů. „V některých aspektech lze českou a dánskou ligu porovnat. V obou soutěžích je mnoho dobrých týmů a úroveň je docela vysoká. V Dánsku se hraje také fyzicky a najdeme i jiné aspekty podobné těm v Česku. Budu k tomu přistupovat podobně jako v Midtjyllandu. A to že musíme být připraveni být favority v řadě zápasů, být dominantní. Doufám, že budeme silní v defenzivě, abychom nedostávali tolik gólů, jako tomu bylo poslední roky,“ podotkl Priske.

„Bude to náročné. Jedná se o těžkou soutěž, což bylo vidět i v této sezoně v podobě Plzně a Slavie, tedy týmů, které bojují o titul každý rok. Musíme dělat maximum. To se nám podaří, pouze budou-li dobře spolupracovat hráči, realizační tým, management a doufejme, že i spousta našich skvělých fanoušků,“ doplnil bývalý reprezentační obránce.

Těší se i na práci s talenty. „Miluju práci s mladými hráči a s hráči z akademie. Sparta má dobrou kulturu, je to klub s bohatou historií. Má za sebou velké výsledky, ale také dokázala vychovat spoustu hráčů. O tom jsme s Tomášem Rosickým také mluvili. Akademie je v tomto klubu také klíčový faktor. Jsme schopni poslat mladé hráče na hřiště, aby přinesli dobré výsledky. Stejně tak Sparta dokáže hráče následně prodat do zahraničních klubů. To je důležitá součást práce v tomto klubu,“ dodal Priske.