Rozhodčí stříbrného medailistu z Evropských her diskvalifikoval čtyři sekundy před koncem druhého kola. Jeho soupeř měl viditelné rány poblíž obou očí. Aliev na verdikt reagoval tím, že nehybně seděl opřený o provazy ringu.

„Byl to můj způsob, jak ukázat, že rozhodnutí bylo nefér. Chtěl jsem bojovat proti nespravedlnosti,“ řekl Aliev. „Celý život jsem na tohle trénoval, dostal jsem se sem a kvůli jednomu rozhodnutí sudího jsem prohrál,“ doplnil.

Po zhruba půlhodině funkcionáři promluvili s Alievem i francouzským týmem. Boxer své místo opustil, po dalších 15 minutách se však vrátil a pokračoval ještě chvíli v protestu.

„Cítil jsem, že nějaké hlavičky tam byly. Jestli to bylo úmyslné, nebo ne, to nedokážu posoudit. Řekl jsem (poté Alievovi), aby se uklidnil. V tu chvíli nemyslíte hlavou, ale srdcem. Vím, že je to těžké, ale nejlepší je prostě odejít do šatny,“ uvedl Clarke, který si postupem do semifinále zajistil minimálně bronzovou medaili.

Dnešní výkon 47,01 byl nejhorší od juniorského mítinku v roce 2009 v Rijece, kdy mu bylo osmnáct let. Podepsaly se na tom potíže v přípravě i střevní viróza těsně před olympijským závodem. Český rekordman se chce ještě pokusit o olympijské hry 2024 v Paříži.

V Londýně i v Riu de Janeiro se dostal do olympijského semifinále. Posun mezi 24 nejlepších by byl vzhledem k jeho aktuální výkonnosti v Tokiu příjemným překvapením, ale výkon v rozběhu byl ještě daleko za jeho sezonním maximem 46,52 ze Zlaté tretry.

Maslák se několik dní v Tokiu trápil, k večeru mu stoupala teplota a obával se i covidu. „To by bylo čtrnáct dní někde v háji, karanténa a ještě bych mohl nakazit ostatní, třeba Kubu Vadlejcha. Ostatní si ze mě dělali srandu, že jsem mrtvej, že mě odvezou v černém pytli. Ale všechny testy byly negativní, takže jsem mohl zůstat ve vesnici,“ řekl novinářům.

Vedle jídla, které mu nesedlo, mohlo problémy zapříčinit i horko v japonské metropoli. V dnešní závodní den se už ale Maslák cítil lépe.

„Celou dobu jsem si říkal, že to bude v háji, ale dneska jsem vstal tak nějak šťastně a fakt jsem se cítil dobře. Nevím proč, ale byl jsem v pohodě a jel na stadion s dobrou náladou. Věřil jsem, že to bude dobré. A nebylo. Dal jsem do toho všechno, bojoval jsem. Čas nebyl ideální, jaký jsem chtěl, ale udělal jsem pro to všechno,“ řekl trojnásobný halový mistr světa i Evropy.

V Tokiu bylo při dopoledních atletických soutěžích velké vedro, teploměr na sluníčku u dráhy v době Maslákova rozběhu ukazoval 39 stupňů Celsia.

„V rozcvičení jsem vtipkoval, že kdybych si v závodě lehnul, tak to není zranění, ale dostal jsem infarkt. V rozcvičení to bylo strašné, ale v závodě už jsem to tolik nevnímal. Ten závod proběhnete a jste relativně v pohodě, tělo je na tu zátěž zvyklé a s necelou minutou zátěže to zvládne,“ komentoval Maslák náročné podmínky.

Štěstí dvojnásobnému otci nepřinesly ani ponožky s nápisem Super dad. „Dostal jsem je ke Dni otců, tak jsem si je vzal. Sice jsou trochu teplejší, ale ono je to v tomhle vedru už jedno, jestli má člověk něco teplejšího,“ poznamenal třicetiletý atlet.

Chce se ještě pokusit o čtvrtou olympiádu. „Původně jsem myslel, že ne, že to k Paříži nedoklepu. Ale jak se to posunulo a jsou to tři roky, říkám si, že bych to mohl ještě zvládnout. Samozřejmě uvidíme, jestli na to bude výkonnost a jestli budu zdravotně fit,“ přemítal.

Cítí, že má na lepší výkony, než letos předváděl. „Můžu běhat rychleji než 46. V hale jsem běžel 46,19, tam jsem si ověřil, že se dá ještě běhat rychle. Ale v přípravě jsem chytil covid, a i když jsem si myslel, že mě to neomezilo, tak asi tam chyběl nějaký týden hrubého objemu, který bych potřeboval teď. Děláme v zimě hodně objemu, abychom z toho jeli celé léto, ale to mi tam asi trochu chybí, proto ta čtvrtka nebyla tak dobrá,“ vysvětloval svěřenec Dalibora Kupky.

Do sbírky české olympijské výpravy v Tokiu tak přibyla osmá medaile a čtvrté zlato po triumfech brokového střelce Jiřího Liptáka, vodního slalomáře Jiřího Prskavce a judisty Lukáše Krpálka.

Zatímco Krejčíková se Siniakovou spolu hrají už čtvrtou sezonu a mají na kontě i tři grandslamové tituly (Wimbledon a dvakrát French Open), Švýcarky se daly dohromady jen kvůli olympiádě. A Krejčíková měla Bencicové co oplácet, neboť Švýcarka se slovenskými kořeny ji v Tokiu vyřadila v osmifinále dvouhry.

Bencicová za sebou měla sobotní vysilující finále dvouhry s Markétou Vondroušovou, v němž dosáhla na zlato až po dvou a půl hodinách, ale ve více než třicetistupňovém tokijském horku to na ní nebylo znát. Švýcarky měly hned brejkbol na 2:0, ale Krejčíková dala v gamu čtyři esa a podání udržela. Český pár potom prorazil servis Golubicové na 6:5 a Siniaková ukončila set přímým bodem z podání.

Češky dobře spolupracovaly, nerozhodily je ani loby švýcarských hráček, na dvorci vládl přehled Krejčíkové. A narůstající převahu dokázaly turnajové jedničky vyčíslit i bodově: hned na začátku druhé sady přišly o servis obě Švýcarky a český pár vedl 3:0.

Následně sice nedokázala udržet podání ani Siniaková, ale žádnou zásadní potíž to pro české tenistky nepředstavovalo. Zatímco jejich tři předchozí olympijské zápasy proti dvojicím ze Španělska, Austrálie a Ruska rozhodl až supertie-break, tentokrát druhou sadu jednoznačně ovládly. Při pátém mečbolu Golubicová podklouzla a míček z její rakety dopadl daleko mimo dvorec.

Pod pěti kruhy dosud čeští či českoslovenští tenisté získali dvě zlaté, čtyři stříbrné a osm bronzových medailí. O první zlato se ještě v československé éře postaral Slovák Miloslav Mečíř, vítěz dvouhry při návratu tohoto sportu do olympijského programu v Soulu 1988. Dvě deblová stříbra vybojovaly Jana Novotná a Helena Suková (Soul a Atlanta 1996), třetí přidaly před devíti lety v Londýně Andrea Hlaváčková s Lucií Hradeckou.

XXXII. letní olympijské hry v Tokiu:

Tenis:

Ženy:

Čtyřhra – finále:

Krejčíková, Siniaková (1-ČR) – Bencicová, Golubicová (Švýc.) 7:5, 6:1.

Sedmadvacetiletá McKeonová dnes vyhrála kraulařskou padesátku a podílela se i na triumfu štafety na 4×100 metrů polohový závod. Mezi muži je rekordmanem Američan Michael Phelps (osm) před krajany Markem Spitzem a Mattem Biondim (oba sedm).

Američan Caeleb Dressel uzavřel hry vítězstvím na stejných tratích a polohové štafetě pomohl ke světovému rekordu 3:26,78, v Tokiu tak dosáhl pětkrát na zlato. Celkově má z OH s dvěma úspěchy z Ria de Janeiro sedm medailí a pokaždé vybojoval nejcennější kov. Druhé zlato v Tokiu získal jeho krajan Robert Finke v závodu na 1500 metrů volný způsob.

Sedmadvacetiletá McKeonová na padesátce stanovila nové olympijské maximum 23,81, o 19 setin sekundy vylepšila svůj čas ze sobotního semifinále. Povedlo se jí to v Tokiu už potřetí, protože v páteční rozplavbě výkonem 24,02 překonala o tři setiny výkon Nizozemky Ranomi Kromowidjojové z Londýna z roku 2012.

Světová rekordmanka Sarah Sjöströmová ze Švédska na McKeonovou ztratila 26 sekund a dočkala se ve své čtvrté disciplíně první medaile poté, co jí přípravu na olympiádu zkomplikovala únorová zlomenina loktu. Obhájkyně triumfu z Ria Pernille Blumeová z Dánska dohmátla se ztrátou dalších 14 setin pro bronz.

Ve štafetě s Kaylee McKeownovou, Chelsea Hodgesovou a Cate Campbellovou má McKeonová také olympijský rekord. Australské kvarteto časem 3:51,60 vylepšilo o 45 setin výkon amerických plavkyň z londýnských her.

Dnes druhé Američanky Regan Smithová, Lidya Jacobyová, Torri Huskeová, Abbey Weitzeilová se před tehdejší maximum také dostaly, protože ztratily 13 setin. Se sekundovým odstupem skončily třetí Kanaďanky Kylie Masseová, Sydney Pickremová, Margaret MacNeilová a Penny Oleksiaková.

Čtyřiadvacetiletý Dressel nejdříve na padesátce zaplaval časem 21,07 také olympijský rekord, o 23 setin překonal Brazilce Césara Ciela z Pekingu z roku 2008. O 48 setin předčil třicetiletého Francouze Florenta Manaudoua, který na této trati obhájil stříbroz Ria a v roce 2012 na ní triumfoval. O další dvě setiny zaostal o dva roky starší Brazilec Bruno Fratus, který oslavil premiérovou medaili pod pěti kruhy.

Na závěr programu se pak spolu s Ryanem Murphym, Michaelem Andrewem a Zachem Applem radoval Dressel znovu. O pět desetin vylepšili dosavadní světové maximum, na které dosáhlo americké kvarteto Aaron Peirsol, Eric Shanteau, Michael Phelps a David Walters 2. srpna 2009 na mistrovství světa v Římě.

Velká Británie ve složení Luke Greenbank, Adam Peaty, James Guy, Duncam Scott v novém evropském rekordu ztratila 73 setin a bronzová italská sestava Thomas Ceccon, Nicolo Martinenghi, Federico Burdisso a Alessandro Miressi zaostala za vítězi už o více než dvě sekundy.

Čtyřiadvacetiletý Finke navázal na nejdelší trati na triumf z osmistovky, která měla pod pěti kruhy premiéru. Časem 14:39,65 o sekundu předstihl Ukrajince Mychaila Romančuka, který na osmistovce bral bronzovou medaili. Němec Florian Wellbrock díky 3. místu dosáhl na první olympijský cenný kov v kariéře.

XXXII. letní olympijské hry v Tokiu:

Plavání:

Muži:

50 m v. zp.: 1. Dressel (USA) 21,07, 2. Manaudou (Fr.) 21,55, 3. Fratus (Braz.) 21,57, 4. Andrew (USA) 21,60, 5. Proud (Brit.) a Gkolomeev (Řec.) oba 21,72, 7. Zazzeri (It.) 21,78, 8. De Boer (Niz.) 21,79.

1500 v. zp.: 1. Finke (USA) 14:39,65, 2. Romančuk (Ukr.) 14:40,66, 3. Wellbrock (Něm.) 14:40,91, 4. Paltrinieri (It.) 14:45,01, 5. Jervis (Brit.) 14:55,48, 6. Martynyčev (Rus.) 14:55,85, 7. Auböck (Rak.) 15:03,47, 8. Frolov (Ukr.) 15:04,26.

4×100 m pol. z.:1. USA (Murphy, Andrew, Dressel, Apple) 3:26,78 – světový rekord, 2. Velká Británie (Greenbank, Peaty, Guy, Scott) 3:27,51, 3. Itálie (Ceccon, Martinenghi, Burdisso, Miressi) 3:29,17, 4. Rusko 3:29,22, 5. Austrálie 3:29,60, 6. Japonsko 3:29,91, 7. Kanada 3:32,42, Čína diskvalifikována.

Ženy:

50 m v. zp.: 1. McKeonová (Austr.) 23,81, 2. Sjöströmová (Švéd.) 24,07, 3. Blumeová (Dán.) 24,21, 4. Kromowidjojová (Niz.) 24,30, 5. Wu Čching-feng (Čína) 24,32, 5. Wasicková (Pol.) 24,32, 7. C. Campbellová (Austr.) 24,36, 8. Weitzeilová (USA) 24,41.

4×100 m pol. z.: 1. Austrálie (McKeownová, Hodgesová, McKeonová, C. Campbellová) 3:51,60, 2. USA (Smithová, Jacobyová, Huskeová, Weitzeilová) 3:51,73, 3. Kanada (Masseová, Pickremová, MacNeilová, Oleksiaková) 3:52,60, 4. Čína 3:54,13, 5. Švédsko 3:54,27, 6. Itálie 3:56,68, 7. Rusko 3:56,93, 8. Japonsko 3:58,12.

Olympijské hry v Tokiu •

Finále •

8:10