„Vyrostl jsem s ADHD. Byl jsem trochu otrávený z toho, vysvětlovat to lidem, takže jsem si zahrál takovou gangsterskou roli,“ řekl Whittaker. Později ho ale vyhodili ze školy. „Můj otec mi řekl, že si musím najít práci, abych se naučil trochu disciplíny,“ poznamenal boxer.

Ani v zaměstnání ale dlouho nevydržel. Nejprve pracoval ve sportovním obchodu. Uměním jednat s lidmi ale zrovna neoplýval, schovával se na toaletách a následně musel v práci skončit.

Otec mu tak našel práci u fotbalového klubu Wolverhampton, hrajícího nejvyšší anglickou soutěž. Znovu se však před námahou schovával na záchodech. „Chytili mě, jak jím koláče pod sušákem na ruce. Tak mě zase vyhodili,“ vzpomínal Whittaker.

K boxu se dostal tak, že se občas pral v hospodách nebo společenských klubech. „Nikdy jsem ale netrénoval. Ve skutečnosti jsem to nenáviděl. Kdo chce dostat pěstí do obličeje? Ale byl jsem velmi talentovaný, i tak jsem vyhrával,“ řekl Whittaker.

„Říkal jsem si, že pokud se trochu zvednu a začnu trénovat častěji než jednou za měsíc, tak něco dokázat můžu. Chtěl jsem to i ukázat škole, kde říkali, že ničeho nedosáhnu,“ doplnil čtyřiadvacetiletý boxer.

Whittaker se ve středečním finále polotěžké váhy utká s Kubáncem Arlenem Lópezem, který před pěti lety v Riu de Janeiro získal zlato ve střední váze.

Brit může splnit proroctví svého kouče, který mu ke každým Vánocům daroval fotografii legendárního boxerského šampiona Muhammada Aliho na stupních vítězů na olympiádě v roce 1960. „Říkal mi: ‚Tohle budeš ty.‘ Věř mi, mám rád amatérský box a tvým stylem to vyhraješ,“ uvedl Whittaker.

Hanáci potvrdili dohodu s pětatřicetiletým centrem, jenž v elitní lize působil pouze v barvách Bostonu a v roce 2011 vyhrál s Bruins Stanley Cup, na klubovém webu. „Je to historická událost. Pro nás, pro město, Olomoucký kraj i pro celou extraligu. David Krejčí je osobnost, kterou extraliga vždy ráda přivítá. Je úžasné, že hráč takového kalibru bude oblékat dres s kohoutem na prsou,“ uvedl generální manažer klubu Erik Fürst k příchodu hráče, jenž se stane hlavní hvězdou domácí nejvyšší soutěže.

Rodák ze Šternberka Krejčí odehrál během 15 sezon v základní části NHL 962 zápasů, vstřelil 215 branek a přidal 515 asistencí. V play off nasbíral 124 bodů za 42 gólů a 82 asistencí ve 156 utkáních. V dresu české reprezentace se dvakrát představil na olympijských hrách a třikrát na světových šampionátech.

K tragickému incidentu došlo na atletickém stadionu na Kubě už v dubnu, od té doby bojovala atletická naděje o život. Minulý týden svůj boj prohrála. „Sdílíme tuto nesnesitelnou bolest s její rodinou,“ uvedl Osvaldo Vento, prezident kubánského Národního sportovního institutu.

Osoriová skončila v roce 2018 čtvrtá na olympijských hrách mládeže v Buenos Aires, na Panamerických hrách do 20 let brala bronz. 

Smutná zpráva o jejím úmrtí zasáhla i probíhající olympiádu v Tokiu. „Posílám lásku její rodině. Tohle je tak smutné…“ napsala na Twitter americká kladivářka Gwen Barryová před nedělním startem vlastní olympijské soutěže, v níž následně prošla sedmým nejlepším výkonem kvalifikace do finále.

Tokio (Od našeho zpravodaje) – Když stoupala vlajka po olympijském stožáru až úplně nejvýš a hrála česká hymna, spustily se tenistce z Hradce Králové z očí slzy.

Prožívá emočně hodně náročnou sezonu. Ve dvouhře jí začátek roku příliš nevyšel, trápila se, vypadávala v prvních kolech.

V osobním životě ji ale potkalo štěstí, během australské karantény se zamilovala do českého tenisty Tomáše Macháče. To ještě netušili, že se potkají na olympiádě. Nová naděje mužského tenisu dostala vstupenku do turnaje na poslední chvíli.

„Málo sportovců zažije něco podobného. Program je nabitý a úplně se nepotkáváme, ale je to fajn. Můžeme si fandit, jdeme spolu na jídlo,“ prozradila Siniaková. 

Oba doufali, že se protáhnou i do smíšené čtyřhry, ale nakonec byly všechny páry žebříčkově výš a na českou dvojici už nezbylo místo. To jim ale dobrou náladu nevzalo.

„Je super tady mít někoho blízkého. Na tour se vídáme málo, takže jsem rád, že to takhle dopadlo. Trávíme spolu volno,“ liboval si Macháč.

V červnu, měsíc a půl před odletem do Tokia, zastihla Siniakovou smutná zpráva. Na rakovinu zemřela její kondiční trenérka a bývalá atletka Helena Fuchsová. Pod pěti kruhy si na ní česká tenistka nemohla nevzpomenout.

„Strašně bych si přála, aby tu se mnou Helena mohla být. Sama olympijské hry zažila a bylo hezké si s ní o nich povídat Ale určitě jsou nahoře s Janou Novotnou a jsou na nás pyšné,“ připomněla zesnulou trenérku své parťačky Barbory Krejčíkové.

Jestli letos něco stabilně drželo náladu Siniakové, byla to čtyřhra. V ní s Krejčíkovou válely od začátku sezony a staly se neohroženým párem číslo jedna. Finále na Australian Open, vítězství v Paříži a teď olympijské zlato.

„Na začátku turnaje to asi všichni očekávali, ale i tak to bylo hrozně těžké. Měly jsme složité zápasy a jsem hrozně moc pyšná, že jsme to takhle zvládly a vybojovaly si zlatou medaili,“ zářila Siniaková.

Během turnaje to neměla vůbec snadné. Několikrát musela podržet vyčerpanou parťačku, která vedle čtyřhry hrála i olympijskou dvouhru a na rozpáleném kurtu odbojovala i dva zápasy za den. Však pro ni Krejčíková má jen slova obdivu.

„Katka na kurtu vypadá, jak je hrozně negativní, ale uvnitř se nevzdává. Rve se o každý balón a nic nedá zadarmo, tohle se od ní pořád učím,“ pochválila Siniakovou.