Výrazný úspěch českých tenistek provází všechny letošní velké akce. Karolína Muchová nejprve došla přes světovou jedničku Ashleigh Bartyovou do semifinále Australian Open, potom už přišla velká finále.

Barbora Krejčíková šokovala triumfem na French Open, Karolína Plíšková skončila těsně pod vrcholem na Wimbledonu, Markéta Vondroušová zase přivezla stříbro z olympijských her v Tokiu.

První otázka, samozřejmě s určitou mírou nadsázky, je tedy nasnadě. Která z českých hráček bude ve finále tentokrát?

Tak na řadě je Petra Kvitová teď, ne? Teď vážně, je tam několik neznámých. Kája Muchová, která zahrála skvěle začátek sezony, se pořád potýká s bolavým břišním svalem. Hrát bude, ale jestli je schopná vydržet tu zátěž takového obrovského turnaje, těžko říct. Karolína Plíšková se zdá být ve velmi dobré formě, zrovna tak jako Markéta Vondroušová. Plíšková má šanci určitě a Markétě strašně psychicky pomohla olympiáda. Zdá se mi teď nesmírně v pohodě fyzicky i psychicky. Ale pozor, to samé platí o Kateřině Siniakové. U Petry Kvitové popravdě nevím, výsledky jsou letos kolísavé, spíš horší než lepší. Ale překvapit umí.

Co Barbora Krejčíková?

Jistě, asi jsem ji vynechal spíš ze zvyku, protože jsme ji léta brali jako deblistku, což už samozřejmě neplatí. Dokázala obrovské věci. Uvidíme, jak jí to půjde na betonu.

V Cincinnati prošla poměrně suverénně do čtvrtfinále, zdálo se, že s betonem nemá vůbec žádný problém. Může mít ty nejvyšší ambice skutečně na všech površích?

Myslím si, že ano. Její obrovské zkušenosti z debla ji předurčují k tomu, že bude dobrá i na tom nejrychlejším povrchu. Má komplexní rejstřík, včetně servisu. Zásadní roli navíc teď u ní hraje sebevědomí. Dostat se během roku do světové desítky, to už je něco. Někoho to sváže, někdo se uspokojí, pro někoho je to naopak motivace navíc. U ní to má, jak se zdá, jen ty pozitivní důsledky. Ale zase měla strašně náročnou sezonu, uvidíme, jak si poradí s logicky vzrůstající únavou.

Ano, několikrát si na posledních turnajích stěžovala na nabitý program, v souvislosti se čtyřhrou. Nemůže toho na ni být moc, obzvlášť pokud bude v New Yorku vedro a ona bude zřejmě vesměs hrát ty denní zápasy? Pořád ji totiž pořadatelé velkých turnajů neberou za takovou hvězdu, aby nastupovala v příjemnějších večerních časech.

To je pravda, to jste trefil přesně. Je to trošku vada. Ona zatím není typově tou hráčkou, kterou by vybírali na ty nejatraktivnější časy. Oni tam radši dají samozřejmě své domácí naděje, i když nemají zdaleka takovou výkonnost. Když pak má hrát v jednom dni singl i debl, tak je to špatné. Na grandslamu je to zásadní, co se týče úbytku sil. Pokud postupuje turnajem do závěrečných kol, začíná být debl na obtíž.

Řešíme to pokaždé, že by samozřejmě byla velká škoda rezignovat na čtyřhru, nicméně měla by to do budoucna nějak zvažovat?

Škoda to je, bezesporu. Jenže ve chvíli, kdy postoupíte v singlu do první desítky a dvouhra je najednou vaší hlavní obživou, potom si přece jen myslím, že to začne být na obtíž.

Zastavme se u Karolíny Plíškové, která v Montrealu i v Cincinnati potvrdila, že je skutečně v pohodě. V New Yorku s sebou nejspíš nebude mít trenéra Saschu Bajina. Je to něco, co může hrát negativní roli?

Bajin je zkušený kouč, který měl na grandslamech skvělé výsledky. S hráčkou to umí, co se týče psychiky a podpory, což je třeba u zkušené hráčky, jakou je Kája, možná to vůbec nejdůležitější. Potřebuje tam mít někoho, kdo ji bude držet psychicky nahoře a kdo zná dokonale ženský tenis. Takže určitý handicap to bude. Je to nepříjemné, ale věřím, že si s tím poradí. Nemusí to být fatální.

Když jsme u toho, Petra Kvitová půjde do US Open rovněž s určitým příběhem týkajícím se trenéra. Nedávno přiznala vztah s dlouholetým koučem Jiřím Vaňkem. Jakou podle vás tyhle osobní věci hrají roli, jak se projevují na výkonu? Když už něco takhle oznámí veřejně, může to hráčce pomoci v tom smyslu, že to třeba delší dobu nosila v hlavě, ale nebylo to dořešené směrem ven?

Asi ona sama už dozrála k tomu, aby tahle situace byla ventilovaná na veřejnost, a ne aby se o tom šuškalo v kuloárech. Po nějaké úvaze se takhle rozhodla, jestli to bude mít pozitivní vliv na její tenis, to je strašně individuální. Vzpomínám si, když Báru Strýcovou trénoval manžel, tak to moc dobrotu nedělalo, bylo to spíš o hádkách. Je složité předjímat. 

Nicméně u Kvitové s Vaňkem je to trochu naopak, jejich pracovní vztah je prověřený dlouhými roky spolupráce, která funguje výborně. Čili z tohoto pohledu by to neměla být velká změna…

Přesně tak, oni spolu tráví dlouhá léta strašně moc času. Tady bych se nebál, nic zásadního se nezmění.

Dalším tématem je Karolína Muchová. Ona je oproti ostatním zmíněným malinko v pozadí, přitom její letošní výsledky jsou působivé. Už čtyřikrát porazila hráčku první světové desítky, což se jí celkem v kariéře povedlo pětkrát. Je to u ní jen otázka času, případně zdraví, než udělá něco skutečně velkého?

Předně toho zdraví. Jakmile začne být člověk limitován tím, že někde cítí nějakou bolest, a začne si při tenisu ulevovat, začne dělat něco tak, aby to nebolelo, tak na téhle vrcholové úrovni není šance zvládnout grandslam, tedy turnaj, který pro finalistku znamená sedm zápasů za dva týdny. Kája má dostatek umění i sebevědomí k tomu, aby hrála špičku, ale zatím ji často limituje právě zdraví.

Markéta Vondroušová se stříbrnou olympijskou medailí. | Foto: ČTK

Markéta Vondroušová zazářila na olympiádě, v posledních letech to však u ní je ve stylu jednou ano, jednou ne. Co jí zatím brání v tom, aby skutečně atakovala tu nejužší špičku? Asi se shodneme, že na to má, ale je to ta konzistence, nebo také zejména pevnější zdraví?

Když hrála Markéta finále Roland Garros v roce 2019, strašně jí to prospělo z hlediska finančního konta, ale neprospělo jí to z hlediska obrovských očekávání, která na ni byla najednou kladena. Těch příkladů v ženském tenisu je dost. Markétu ta zvýšená pozornost nějakou dobu limitovala. Olympiáda jí teď hrozně pomohla, potvrdila tam, že je to hráčka velkých turnajů. Teď mám navíc pocit, že je na tom velmi dobře i fyzicky, ukázala to naplno v těch vedrech v Tokiu, kde hráčky kolabovaly a ona vypadala úplně svěže.

Je u ní nějaká herní záležitost, kterou by mohla zlepšit?

Často se o tom bavím i s jejím trenérem Honzou Mertlem. Ona má skvělou obranu, skoro bych řekl, že nejlepší na světě. Problém je v útoku. Zlepšení v sobě ale má, má na to šikovnost, má na to rychlost, má na to reakci. Mám ale pocit, že si někdy myslí, že stačí dobrá obrana a její styl hry, se kterým slavila úspěchy hned od začátku. Musí k tomu – a s tím souhlasí i trenér – někdy přidat i větší míru rizika, zvlášť v těch velkých zápasech.

Favorizovaní City si už v úvodních 12 minutách vypracovali dvoubrankové vedení po trefách Gündogana a Torrese. Trápení Arsenalu ve 35. minutě ještě prohloubil Xhaka, který byl vyloučen za skluz na Cancela. Krátce před pauzou zvýšil Jesus po akci rekordní letní posily Grealishe. Domácím na tři góly stačily tři střely na branku.

Obhájci titulu dominovali i po změně stran. V 53. minutě se prosadil Rodri a v 84. minutě uzavřel skóre druhým zásahem Torres. Odevzdané hosty ještě několikrát podržel brankář Leno. Manchesterské mužstvo v Premier League podruhé za sebou zvítězilo 5:0 a proti Arsenalu protáhlo sérii bez ligové porážky na 12 utkání.

Anglická fotbalová liga – 3. kolo:

Manchester City – Arsenal 5:0 (12. a 84. Torres, 7. Gündogan, 43. Jesus, 53. Rodri),

16:00 Aston Villa – Brentford, Brighton – Everton, Newcastle – Southampton, Norwich – Leicester, West Ham United – Crystal Palace,

18:30 Liverpool – Chelsea.

Tabulka:

Zatímco ve čtvrtečním supersprintu zvítězil Hornig před Mikyskou, tentokrát si pořadí prohodili.

Oba na 7,5 kilometru dlouhé trati absolvovali jeden trestný okruh. Zatímco Mikyska chyboval při první střelbě, Hornig nedal poslední ránu na položce vestoje, čímž se připravil o druhé zlato.

„Možná dnes bylo to zranění kolenních vazů z června na mé straně. Cítil jsem se odpočatý, jelo se mi opravdu dobře. A to jsem ještě v zápalu boje spadnul. V posledním kopci jsem si hůlkou píchnul mezi lyže a poroučel jsem se k zemi. Naštěstí jsem hůl nezlomil, rychle se zvedl a ještě jsem mohl normálně zafinišovat. Celkově se mi závod povedl,“ uvedl na svazovém webu Mikyska.

V závodě juniorek skončila z Češek nejlépe Tereza Voborníková, která obsadila páté místo. Zvítězila Ruska Anastasija Ševčenková, která zvládla závod na 6 km bezchybně. Dnes se o medaile ze sprintu utkají i muži a ženy.

Už je to víc než rok, co mnozí příznivci West Hamu United, nadšení z výkonů a gólů Tomáše Součka, překřtili středopolaře nosícího dres s číslem 28 na „českého Patricka Vieiru“. Jeden fanouškovský účet dokonce na Twitteru zůstává dodnes pojmenován „Czech Vieira“.

Francouzskou záložní věž, jeden ze základních kamenů neporazitelných Invincibles, tedy týmu Arsenalu, který v sezoně 2003/2004 ani jednou během celé Premier League neprohrál, Souček svým stylem hry, všestranností i produktivitou připomíná.

Teď se oba muži poprvé setkají na anglické fotbalové scéně. Manažer Vieira přiveze na London Stadium svůj nový tým, Crystal Palace.

Už z jeho slov na předzápasové tiskové konferenci přitom tryskal obdiv a respekt k sobotnímu soupeři. 

„Jsou na tom skvěle. Velmi solidní, klinicky přesní a opravdu fyzicky nadupaní. Mají strašnou sílu, fyzickou sílu prát se o nejvyšší příčky. Hrají v tempu a disponují velkým talentem,“ prohlásil pětačtyřicetiletý kouč, který klub z jihovýchodního Londýna v létě převzal po zkušeném Royi Hodgsonovi.

„David Moyes tým skvěle postavil, ligu zná líp, než kdokoli jiný. Nebyl jsem překvapen tím, jak si vedli v minulé sezoně,“ pokračoval bývalý trenér Nice.

Ačkoli největší ofenzivní hrozbou Kladivářů je nyní bezesporu útočník Michail Antonio, Vieira nechtěl sílu West Hamu redukovat pouze na něj.

„Není to pouze o něm, je to o způsobu, jakým West Ham hraje. Jsou nesmírně silní v každé řadě. Fotbalisté kolem Antonia dělají fantastickou práci a umožňují mu vynikat. Soustředíme se na celý tým, ne na individuality,“ vysvětlil trojnásobný mistr ligy s Arsenalem.

Vieira pochopitelně nechtěl být konkrétní, s jakým herním plánem na půdě Hammers vyrukuje. Mimojiné ale jistě řeší, jak zneutralizovat další obrovskou zbraň Kladivářů – standardní situace, zejména zabijácké trio hlavičkových zakončovatelů: Tomáše Součka, Craiga Dawsona a Angela Ogbonnu. 

Orli byli v minulé sezoně týmem, který po standardkách inkasoval nejvíce branek ze všech týmů. Naopak Hammers patřili k nejefektivnějším exekutorům v celé lize, v čele s českým dlouhánem, střelcem deseti branek.

„Musíme věřit tomu, že jim dokážeme způsobit problémy. Musíme je dostat do potíží a využít šance, protože jsem si jistý, že si nějaké vypracujeme,“ prohlásil Vieira.

West Ham v minulém ročníku vytěžil z utkání proti Palace čtyři body.

V prosinci remizoval doma 1:1, když bod zachránil výstavními nůžkami (a svým posledním gólem v dresu Clarets and Blues) útočník Sebastian Haller po centru Vladimíra Coufala. V lednu Moyesovci vyhráli v Selhurst Parku 3:2, když se dvakrát prosadil právě Souček, jednu trefu přidal stoper Dawson. 

Londýnské derby mezi West Hamem a Crystal Palace vysílá v sobotu odpoledne přímým přenosem stanice Premier Sport 1, deník Aktuálně.cz zápas nabídne v podrobné online reportáži.

Devětatřicetiletý vozíčkách ztroskotal ve čtvrtfinále a v konečném pořadí obsadil páté místo. Paralympijský šampion z Pekingu David Drahonínský zahájil soutěž lukostřelců druhým místem v kvalifikaci.

Suchánek, jenž jako jediný z českých zástupců postoupil ze základních skupin do play off, porazil v 1. kole kategorie MS2 Jána Riapoše, současného předsedu slovenského paralympijského výboru, 3:2 na sety. Ve čtvrtfinále ale podlehl Rafalu Czuperovi z Polska 1:3.

Drahonínský zapsal v kvalifikaci kategorie W1 651 bodů, čím vylepšil paralympijský rekord, vzápětí jeho výkon ale ještě překonal Turek Turkmenoglu se skóre 661. Šárka Musilová a Tereza Brandtlová zahájily soutěž ve stejné kategorii žen sedmým a osmým místem.

Cyklista Ivo Koblasa vybojoval na dráze v časovce na 1000 metrů 16. místo a nyní ho čekají starty na silnici. Anna Luxová vypadla v úvodu atletických soutěží v rozběhu sprinterek na 100 metrů, před sebou ale ještě má svoji silnější disciplínu vrh koulí. Do finále nepostoupil ani plavec Arnošt Petráček na své méně oblíbené motýlkářské padesátce. Do další fáze závodu sportovců s nejtěžším postižením neprošla ani jezdkyně Anastasja Vištalová, která obsadila s koněm Sterngreiferem 13. místo.