Podívejte se na další díl seriálu Fotbalová republika, tentokrát z královéhradeckých Stěžer, kam přijel Prasek. | Video: Sport

Jarní sezonu, rozjetou na postup, Stěžerům ukončilo březnové vládní nařízení, po kterém se fotbal nehrál až do léta. Což znamenalo další odložení postupových ambicí, ale také výrazné utlumení společenského dění v obci. 

„Fotbal pro Stěžery znamená život, protože nejvíc to tady žije na hřišti a je to věc, na které tu většina lidí vyrostla. Fotbal je rodina, kamarádi, všechno,“ vysvětluje Daniel Pavlík, jeden ze členů místního klubu. 

Zrušením jarní části soutěže ale trable neskončily. Sotva se rozjel nový ročník, přišla kvůli druhé vlně pandemie další omezení. Zatím se týkají především diváků, kteří si ještě minulou neděli ve Stěžerech užili fotbal sice za poněkud náročnějších opatření, ale přesto alespoň na vlastní oči.

„Rozdělili jsme hřiště na několik sektorů a ty se mezi sebou nemíchají. Což znamená, že kdo sedí v sektoru, kde není hospoda, tak nesmí do hospody,“ vysvětloval Pavlík reportérovi Aktuálně.cz.

Už od příštího domácího utkání Stěžer s Myštěvsí ale ani tato pravidla stačit nebudou. V pondělí začne v Česku platit nouzový stav a s ním i nová omezení, která mimo jiné zakážou návštěvu fanoušků na sportovních akcích.

O fotbal tak přijdou rovněž příznivci domácího klubu, mezi které se počítá třeba i vítěz kulinářské soutěže Master Chef Jiří Halamka. „Já jsem tu s klukama dlouho hrával a bydlím tu od narození, pro mě je to vždycky svátek sem o víkendu zajít,“ dušoval se Halamka, který ale ještě v té době netušil, jaká nařízení vláda chystá. 

Nedělní duel s Prasekem, který domácí stejně jako předchozích šest zápasů s přehledem vyhráli (3:0), tak byl minimálně na další dva týdny poslední, který mohli diváci vidět na vlastní oči. Další klání okresního přeboru, stejně jako ostatních profesionálních i neprofesionálních soutěží, uvidí už jen jeho aktéři. 

„Musíme s tím žít,“ prohlásil na dotaz, jak se mu fandí v době covidové, místní bubeník, který v neděli neúnavně domácí povzbuzoval. „Nedá se nic dělat než bojovat.“ 

Jak to o víkendu ve Stěžerech vypadalo, se můžete podívat ve videu v záhlaví článku. Další díly Fotbalové republiky si můžete prohlédnout zde. 

Ano, můžeme si tisíckrát opakovat, že Slavia si čtvrté předkolo Ligy mistrů s Midtjyllandem projela sama. Ať už nervózním výkonem v domácím zápase, ať už pasivní hrou ve druhém poločase odvety. Nebo sebevražedným Traorého odkopem před odpískanou penaltou. Či tím, že opory v čele se Stanciem nebo Masopustem se prostě nepotkaly s formou…

Emoce stranou, pokaždé to bude pravda.

Přesto přese všechno červeno-bílí sahali po postupu do Ligy mistrů. Cestu ke stamilionům jim ovšem až drastickým způsobem zatarasili hlavní rozhodčí Damir Skomina a jeho videoasistent Massimiliano Irrati.

I to je fakt.

Středeční večer v dánském Herningu odhalil temnou stranu VAR. Video může v případě zájmu poskytnout vhodné střelivo a slovinsko-italský tandem ho našel. Zcela jistě podvědomě, ale našel. Hodit vidle do celého předkola, ovlivnit důležitý zápas o stamiliony korun na základě nevídaně banálního provinění, to už chce mít pořádný kus odhodlání.

Skandální je pak skutečnost, že se Skomina ani neobtěžoval prohlédnout si Kolářův „přešlap“ při prvním penaltovém pokusu na videu. Přitom mu muselo být jasné, jak nesmírnou odpovědnost na sebe svým rozhodnutím bere.

Byť jeho verdikt postrádal minimum citlivosti a logiky, penalta se opakovala v souladu s pravidly; Kolář na čáře opravdu nestál. O pár čísel, ale nestál. Pokud ovšem připustíme možnost náhlého záchvatu pedantství obou arbitrů, pak se měla o několik minut později kopat penalta i na druhé straně: přidržení Kuchty za dres bylo o mnoho flagrantnějším porušením pravidel, přestože útočník svůj pád přifilmoval.

Videorozhodčí Irrati se nyní jistojistě zařadí do party proklínaných italských sudích, kterou symbolizuje holá hlava dnes už legendárního Pierluigiho Coliny. Patří do ní i Domenico Messina, jenž se neuznaným gólem v Istanbulu v roce 2003 postaral o vyřazení Slavie z osmifinále tehdejšího Poháru UEFA a jemuž pak ještě dlouho chodily „vřelé“ pozdravy od fanoušků z Prahy.

Každopádně Slavia tentokrát neměla vůbec dopustit, aby ji rozhodčí měli šanci takto fatálně poškodit. Rozdýchávat vyřazení zostřené pocitem křivdy bude o to bolestnější.

Během pondělního zápasu si musela občas připadat, jako by hrála proti zrcadlu. Tedy až na to, že soupeřka byla brunetka. 

„A taky hrála pravou rukou, ale jinak jsme si herně hodně podobné, hraje tvrdé placky, skvěle servíruje. Navíc dnes nedělala moc chyb, takže to byl opravdu těžký zápas,“ hodnotila první kolo Kvitová.

Domácí Francouzku Oceáne Dodinovou nakonec přehrála ve dvou setech a pod zataženou střechou centrálního dvorce postoupila do druhého kola.

Jenže tam to bude ve čtvrtek úplně jiná káva. Další výzvou je pouze 160 centimetrů vysoká Italka Jasmine Paoliniová. Tudíž žádná vysoká servírovací mašina, nýbrž běhavá tenistka, která piluje základní čáru a obzvlášť na antuce čeká na chybu soupeřky.

„Tenis není o výšce, podívejte se na Dominiku Cibulkovou, kam to dotáhla, a je stejně vysoká jako já,“ hájí svůj styl čtyřiadvacetiletá hráčka.

Na kurtu umí být pěkně energická a temperamentní, však se jí mísí v krvi hned několik národností. Tatínek je Ital, po maminčině straně má ale babičku z Polska a dědečka z Ghany.

Favoritkou ale zůstává Češka, vždyť Italce patří až 94. příčka v žebříčku. „Myslím, že s ní Kvitová v druhém kole problém mít nebude. Lépe servíruje a v pondělí si poradila i s obtížnými chladnými podmínkami, pěkně si otvírala kurt a šla si za vítěznými míči,“ chválila Češku expertka Eurosportu Barbara Schettová.

Tenistka z Fulneku se v Paříži nenechala zaskočit sychravým počasím ani novými míči Wilson, které jsou těžší a vzhledem k podzimní vlhkosti a zimě i hůř létají. Kvitová si nechala o kilo váhy snížit odpor rakety, aby balonky dobře svištěly a hráčka si zároveň šetřila ruku.

„Nikdy jsem to neudělala, ale tady hrajeme v opravdu chladných podmínkách a míče jsou pomalejší. Popravdě si myslím, že to kilo ani pořádně nejde poznat, že je to spíš psychická pomoc, ale dnes to fungovalo, moc jsem nechybovala, tak proč ne,“ vysvětlila v pondělí Kvitová.

Dvojnásobná wimbledonská šampionka je na turnaji sedmou nasazenou hráčkou, ale antuka nepatří k jejím oblíbeným povrchům, takže se rozhodně neřadí mezi největší favoritky turnaje.

„Ona hraje v prvních kolech grandslamu vždycky dobře, ale pak to nějak nedotáhne. A tady v chladné Paříži by ji při cestě do finále čekalo hodně těžkých zápasů a je otázka, jak by se po nich vždy dokázala dát fyzicky dohromady,“ dodala Schettová.

Mladý pivot Adebayo utrpěl po střetu s Dwightem Howardem zranění ramene a odehrál pouze 21 minut, Dragič pak kvůli bolavé levé noze vynechal celý druhý poločas. Hvězdný střelec Jimmy Butler si navíc vyvrtnul levý kotník, nakonec byl ale schopen utkání dokončit.

Pátý nasazený tým Východní konference přitom vstoupil do utkání lépe. Pět a půl minuty po začátku se sestava trenéra Erika Spoelstry dostala po trojce Jae Crowdera do vedení 23:10 a přinutila soupeře k time outu. To však bylo ze strany Miami vše, zbytek utkání patřil Lakers.

Kalifornský tým první čtvrtinu nakonec vyhrál 31:28, v poločase vedl už 65:48 a celkově si v prvním finálovém zápase vypracoval náskok až 32 bodů. Lakers vládli především na doskoku (54:36), lépe stříleli z pole, z trojky a proměnili také 25 z 27 šestek oproti jedenácti úspěšným soupeře.

„Musím Lakers pochválit, hráli výborně. Sami jsme o mnoho lepší, než jsme dnes předvedli, do druhého duelu se musíme zlepšit,“ mračil se před novináři Spoelstra. LeBron James uznal, že jeho tým zaspal na startu. „V úvodu utkání jsme dostali facku, což nás probudilo. Od té chvíle jsme začali hrát, jak nejlépe umíme,“ konstatoval.

„Byli jsme lepší na obou stranách hřiště. Pokud ale chceme vyhrát tuhle sérii a stát se šampiony, musíme hrát lépe hned od začátku,“ shrnul duel Davis, jenž nastoupil k prvnímu finále v kariéře. K 34 bodům přidal devět doskoků, LeBron James sahal po triple double, když k 25 bodům zapsal 13 doskočených míčů a devět asistencí.

James, tradiční opora Lakers, se stal teprve sedmým hráčem v historii ligy, který nastoupil k 50. finálovému zápasu kariéry. V úvodním duelu finálových sérií to však byla z deseti představení teprve jeho druhá výhra (dosud 1-8) a první od roku 2011.

V dresu poražených se do statistik nejvýrazněji zapsal Butler s 23 body a pěti finálními přihrávkami, 18 bodů nastřílel náhradník Kendrick Nunn a 14 Tyler Herro. Právě Herro, jenž trefil jen šest z 18 střel, ale zaznamenal 35 minusových bodů, což je vyrovnané minimum finále roku 2000.

Druhý finálový duel je ve floridské „bublině“ na programu v noci z pátku na sobotu opět ve 3:00 SEČ.